Ãvod / Severnà Morava /
PamátnÃky a tvrze
Zúžit výbÄr pro:
Tvrz ani jejà zbytky (v turistické mapÄ je uvedeno, že tam jsou "zbytky zdà stÅedovÄké tvrze") jsem nenaÅ¡el. Nejlépe je jÃt do kopce,. kde podle mapy KÄT je tvrz po polnà cestÄ, která vede až na kopec. NahoÅe je tÄžko urÄit, ...
Jednalo se pravdÄpodobnÄ o menšà tvrz, kterou zÅejmÄ tvoÅila obytná stavba, snad vÄžovitého charakteru, obehnaná po obvodu centrálnÃho plata hradbou Äi dÅevÄnou palisádou.
StÅedovÄký svobodný dvůr (tvrz) byl založen na obdélném půdoryse, dnes svou delšà osou kolmo na hlavnà silniÄnà tak vsÃ. Obvod dvora (tvrze) patrnÄ tvoÅila masivnà kamenná zeÄ k nÞ se z vnitÅnà strany pÅimykaly kamenné a ...
Toto sÃdlo se nacházà 900 metrů jihovýchodnÄ od tzv. HornÃho dvora na Bruzovickém kopci a necelé 2 km jihozápadnÄ od kostela v BruzovicÃch. PrávÄ zde, v malém zalesnÄném údolÃÄku, kde pramenà jeden z pÅÃtoků potoka ÅÃÄky, ...
Lokalita âdobrozemocké tvrzeâ ležÃcà na územà obce Dobrá, vzdálené jen 5 km východnÃm smÄrem od Frýdku, byla v zájmu historiků a badatelů již delšà dobu. Jejà dosavadnà lokace (Spurný, Samek a kol.) byla mylná. Doposud byla ...
Existence a doba trvánà tvrze Äi menÅ¡Ãho hrádku v poloze Lipina byl jednoznaÄnÄ spjat s dobou existence opevnÄné trhové osady Frýdberk-pÅedchůdce dneÅ¡nÃho MÃstku.
I když o tomto hrádku je minimum informacà a dokonce jeho lokalizace se Äasto rozcházà je jisté, že jeho vzhled, funkce i historie nebude odliÅ¡ná od podobných lokalit na sleuské stranÄ Åeky Ostravice. Nové Vsi a ZámÄisku.
V malé obci HodoÅovice, nacházejÃcà se pÅi moravsko â slezské zemské hranici, Åece Ostravici, je vÅ¡eobecnÄ pÅedpokládána existence drobné stÅedovÄké fortifikace, která by stÅežila z moravské strany tuto hranici. Naproti, na ...
Hodslavická tvrz se nacházà v jihojihozápadnà Äásti obce, na okraji bažinatých luk pÅi soutoku potoku Zrzávka a jeho bezejmenného levostranného pÅÃtoku.
Ke zdejšà tvrzi se dá nejlépe dostat, jede-li návÅ¡tÄvnÃk ze smÄru od ...
MÄsteÄko Starý JiÄÃn, na úpatà kopce se zÅÃceninou stejnojmenného hradu, ležà necelé 4 km jihozápadnÄ od centra Nového JiÄÃna.
Náhrobek nejslavnÄjÅ¡Ãho frýdlantského rodáka, malÃÅe a grafika FerdiÅ¡e DuÅ¡i (), se nacházà ve stÅednà Äásti zdejÅ¡Ãho hÅbitova. Náhrobek je tvoÅen jednoduchým kamenným soklem na jehož vrcholu je umÃstÄna plastika ...
Nenápadný náhrobek poslednÃho Å¡lechtického majitele Hornodomaslavického zámku a panstvà Jana (Hanse) barona Mattencloita na starém hÅbitovÄ kolem kostela sv. Jakuba VÄtÅ¡Ãho v HornÃch DomaslavicÃch.
Roku 1798 se zde, v původnà evangelické Å¡kole, narodil FrantiÅ¡ek Palacký - význaÄný historik, politik a filosof, autor DÄjin národa Äeského v Äechách a v MoravÄ.
Expozice Život a dÃlo LeoÅ¡e JanáÄka je umÃstÄna u nÄkdejšà varhanické Å¡koly v zahradnÃm domku, kde žil LeoÅ¡ JanáÄek v letech 1910 až 1928. Zahrnuje původnà JanáÄkovu pracovnu s klavÃrem, v dalšà Äásti domku je modernà ...
V obci Hrachovec, vzdáleném pouze 2 km od centra ValaÅ¡ského MeziÅÃÄÃ, se v okrajové severozápadnà Äásti obce, skrytý vÄtšà pozornosti, skrývá pomÄrnÄ cenný a významný turistický cÃl.
TvrziÅ¡tÄ se nacházà na východnÃm okraji obce Perná, na výrazné terénnà terase naruÅ¡ené od severnà a ÄásteÄnÄ západnà strany menÅ¡Ãm lokálnÃm, již delšà Äas vÅ¡ak nepoužÃvaným lomem. Kdo nemá o mÃstÄ tvrze žádné ...
PomnÃk je umÃstÄn na Hodslavickém námÄstà pÅed rodným domem FrantiÅ¡ka Palackého.
V nenápadném mÄstském parku na západnÃm okraji ValaÅ¡ského MeziÅÃÄÃ, sevÅeném mezi silnici z centra mÄsta na PoliÄnou a Branky a Åeku Rožnovskou BeÄvu, nacházà se pomÄrnÄ málo známý památnÃk. Ten byl vystavÄn v roce 1899 a ...
Z tvrziÅ¡tÄ samého se dochoval jen výrazný nepravidelnÄ oválný pahorek nad Paléskovým potokem s osami pÅibližnÄ 25 x 19 m. Od nivy Åeky BeÄvy je pahorek pÅevýšen asi o 5m. Od pokraÄujÃcÃho terénu, který se na západ mÃrnÄ ...
Tvrz v PÅÃlukách stála pravdÄpodobnÄ už v polovinÄ 14.stoletÃ. Jejà situovánà vÅ¡ak nenà definitivnÄ vyjasnÄné. Samotná obec PÅÃluky se nacházà v tÄsné blÃzkosti ValaÅ¡ského MeziÅÃÄÃ. Nad celou severnà Äástà obce se ...
Kdy vznikl tento svobodný dvůr se staršà tvrzà nelze s jistotou urÄit. Podle vsi se vÅ¡ak psávala stará vladycká rodina, které tento dvůr bezesporu patÅil. Již k roku 1397 a pozdÄji roku1437 se zde uvádà jistý Mikuláš z RybÃho ...
Rychaltická tvrz ležela dle mnoha badatelů na oválném návršà nad bývalým panským dvorem, pozdÄjÅ¡Ãm státnÃm statkem, západnÄ od stÅedu obce a kostela. NejsnadnÄjšà pÅÃstup ke dvoru a od nÄj do kopce na návršà je od ...
Skautský památnÃk na IvanÄenÄ, zvaný ÄastÄji jako IvanÄena. TvoÅà jej mohutná kamenná mohyla vybudovaná na pamÄÅ¥ ostravských skautů umuÄených nacisty na konci 2. svÄtové války.
Mohyla symbolizuje nejen památku na stateÄné ...
Na cestÄ z Pusteven na Radhošť jdete okolo sochy Radegasta â pohanského boha úrody, zde stojà od roku 1931. Jejà autor frenÅ¡tátský rodák AlbÃn Polášek ji vytvoÅil z betonu a žulové drti.
PoÄátky vsi ZáviÅ¡ic lze klást do druhé poloviny 13. stoletÃ. Různost tvaru jména naznaÄuje pÅedkolonizovánà staré slovanské vsi ZáviÅ¡ic nebo jejà slouÄenà se Zayfriedsdorfem. Možná ji tak nazvali jen okolnà NÄmci podle ...
Tvrz z pol. 13. stoletà vybudovaná Benedou z Dubicka, poÅ¡kozená r. 1424 a zpustoÅ¡ená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšenà sv. KÅÞe a v památkovÄ chránÄné hÅbitovnà zdi se dvÄma opÄráky.
O existenci obce Malá Å táhle jsou doklady až z 16. stoletÃ, historikové vÅ¡ak pÅedpokládajÃ, že tato oblast byla osÃdlena již dÅÃve, pravdÄpodobnÄ už ve 13. stoletÃ, kdy nedaleko odtud stála malá tvrz oznaÄovaná jako Wallhübel. ...
PůvodnÄ stÅedovÄká, renesanÄnÄ pÅestavÄná, tvrz dokládá typ obydlà šlechty na pÅelomu 16. a 17. stoletÃ. Roku 1620 ji nechal pÅestavÄt vladyka rytÃÅ KryÅ¡tof staršà Huberck z Belnsdorfu, který působil jako regent statků u ...
PomnÃk, kterým mÄsto Krnov vzdalo hold svému slavnému rodákovi, architektu Leopoldu Bauerovi, nalezne návÅ¡tÄvnÃk mÄsta v jeho samém srdci, na HlavnÃm námÄstÃ. Leopold Bauer se narodil v KrnovÄ 1. záÅà 1872.
TvrziÅ¡tÄ - terénnà pozůstatky vodnà tvrze, najdete v DolnÃch ŽivoticÃch poblÞ obecnÃho úÅadu. Ležà na soukromém pozemku pÅi okraji obce, v cÃpu mezi mÃstnà komunikacà vedoucà do Mikolajic a železniÄnà tratÃ.
Budete-li se ...
Jamnice â mýty a otaznÃky zahalený pojem, na který dodnes nedokázali regionálnà badatelé s jistotou odpovÄdÄt.
Jamnice byla stÅedovÄkou pÅedchůdkynà dneÅ¡nÃho mÄsta Frýdku. Tato osada se zvláštnÃm statusem âtrhová vesâ ...
Tvrz pÅestavÄná na rodinný dům ležÃcà témÄÅ v centru obce Pustá Polom na Opavsku.
Jde o dům Äp 70, ke kterému se dostaneme od malé kapliÄky, která stojà na malém návsÃ, kde je dnes autobusová zastávka.
RenesanÄnà vodnà tvrz z 15. stoletÃ. Do dneÅ¡nà podoby byla pÅestavÄna r. 1573. Od poÄátku 18. stol. chátrala, kolem roku 1800 ryla pÅestavÄna na sýpku.
MÃsto tvrze se nacházà asi 300 m jižnÄ od centra obce, na mÃrném spoÄinku, který jen na krátký úsek pÅeruÅ¡uje táhlý svah od hÅebene pÅi centru obce, až k údolà ÅÃÄky Seziny. PrávÄ tento spoÄinek, od nÄjž svahy prudce ...
Tvrz stála ve východnà Äásti obce pod kopce s hospodáÅským dvorem. Nynà se nacházà u silnice a cyklostezky BÄlá-Závada poblÞ fotbalového hÅiÅ¡tÄ. Plánujà se terénnà úpravy mÃsta, které patrnÄ navždy zahalà toto mÃsto do ...
Necelých 700 m ssv. od stÅedu obce BÃtov, na rozhranà rozsáhlých polà a lesů, táhnoucÃch se až do údolà k ÅÃÄce SnozinÄ a bývalému mlýnu, na nevýrazném pahorkovitém výstupku poniÄeném z menšà poloviny intenzivnà ...
Tento památnÃk sokolským obÄtem druhé svÄtové války byl postaven pÅi výstavbÄ tenisových kurtů v BartovicÃch na ulici TÄÅ¡Ãnské.
PomnÃk obÄtem obou svÄtových válek se nacházà za budovou mÄstského úÅadu Å enov ( na rohu ulic Obecnà a Za PomnÃkem ). Na tomto mÃstÄ dÅÃve stával tzv. pomnÃk padlÃch, který byl postaven v roce 1921. NÄmeÄtà faÅ¡isté ho vÅ¡ak ...
Koncem 80. let 20. stoletà byl na zbytku plata proveden zjišťovacà archeologický výzkum, který pÅinesl nÄkolik zlomků keramiky datovatelných do průbÄhu 14. stoletÃ. Nebyla zde prokázána žádná stavba ani kulturnà vrstva, s ...
Prvnà pÃsemná zmÃnka o DÄrném pocházà z roku 1293, kde se "de Dirnauia" poÄÃtá jako manský statek k fulneckému panstvÃ.
Cyklista pÅijÞdÄjÃcà do Velkých Albrechtic od Studénky po cyklotrase Ä. 6011 si jistÄ povÅ¡imne nenápadného rybnÃÄku se zarostlým ostrůvkem uprostÅed.
Äas dává, Äas bere. Takto by se dal charakterizovat osud slavného zámku v PohoÅÃlkách. Kdo by chtÄl oponovat, že o tomto zámku nikdy neslyÅ¡el, mÄl by pravdu. Zámek v PohoÅÃlkách zanikl již kolem roku 1756. Do té doby to vÅ¡ak byla ...
Vesnice Polouvsà ležà na bývalé staré spojovacà cestÄ, zvané HluÄnica, z údolà BeÄvy do údolà Odry. PrávÄ tato stará cesta mÄla patrnÄ za následek, že v Polouvsà byla postavena tvrz na obranu cesty i samotné vesnice.
Tvrz postavili na pÅelomu 14. a 15. stoletà Supové z FulÅ¡tejna. V roce 1567 ji Herbortové z FulÅ¡tejna pÅestavÄli v dvoupatrový renesanÄnà zámek vÄžovité podoby. BruntálÅ¡tà z Vrbna v 30. letech 17. stoletà jej pÅestavÄli a ...
Tvrz stávala v mÃstÄ nynÄjÅ¡Ãho obecnÃho úÅadu, Äà spÃÅ¡e mÃrnÄ za nÃm, na mÃrném, dnes už pomÄrnÄ silnÄ setÅelém návrÅ¡Ã. Tuto domnÄnku podporuje mimo jiné pÅÃtomnost hluboké, ve skále tesané staré studny (na parcele ...
NerozdÄlené Marklovice se podobnÄ jako mnoho jiných vsà na TÄÅ¡Ãnsku pÅipomÃná poprvé v roce 1305, kdy je jmenována v soupise vsà platÃcÃch desátek vratislavskému biskupstvÃ. Jako majitelé půdy jsou zde tehdy uvádÄni Václav a ...
Hrobka s alianÄnÃm znakem pánů Celestů z Celestynu a Skrbenských z HÅÃÅ¡tÄ se nacházà zakomponovaná do ohradnà zdi hÅbitova vpravo od vstupu do do farnÃho kostela. Jedná se o klasicistnà hrobku z roku 1802. Budova Ätvercového ...
Ukryt zrakům mnoha obyvatel HavÃÅova, novÄ zrodÃcÃho se mÄsta, které v 50. letech 20. stoletà pohltilo i historické mÄsteÄko Å umbark, stojà na mÄstském hÅbitovÄ ve stÃnu mohutných lip zajÃmavý náhrobek. PatÅà bývalému ...
Náhrobek Richarda svobodného pána z Mattencloitu, majitele panstvà a zámku v Orlové. Náhrobek volnÄ stojà za presbyteriem kostela Narozenà Panny Marie, mezi nÃm a mÃstem, kde stával zaniklý orlovský zámek. Samotné mÃsto je volnÄ ...
V nedÄli 11. záÅà 1932 se v lesÃku na Kostelci zÅÃtilo letadlo RWD-6. V troskách zahynuli Franciszek Å»wirko (37 let) a Stanislaw Wigura (29 let), kteÅà v srpnu 1932 zvÃtÄzili v prestižnÃm mezinárodnÃm leteckém závodÄ Challenge, ...
PomnÃk sv. Václava se nacházà v DolnÃch MarklovicÃch pÅed domy dÅÃve urÄených pro železniÄnà zamÄstnance. Tento pomnÃk byl slavnostnÄ odhalen 28. ÅÃjna 1930. PomnÃk je dÃlem akademického sochaÅe Julia Pelikána z Olomouce a byl ...
Stará tvrz ve StonavÄ vznikla pravdÄpodobnÄ ve 14.stol. Prvnà zmÃnka o StonavÄ pocházà z roku 1388, kdy se pÅipomÃná Hanek ze Stonavy. Po nÄm se v roce 1415 pÅipomÃná ZbyÅek ze Stonavy, v letech Jakub Hubnt ze Stonavy a ...
StÅÃtež byla založena patrnÄ nÄkdy ve 12. nebo 13. stoletÃ. PatÅila do okruhu tzv. alodnÃch statků a byla v drženà nÄkolika drobných Å¡lechtických rodů. Tyto rody zde patrnÄ i sÃdlili. Od pÅelomu 15. a 16. zde sÃdlà rod ...