na stránkách nejvy¹¹í hory moravskoslezských Beskyd Lysé hory. Tyto stránky vznikly za úèasti v¹ech subjektù pùsobících na Lysé hoøe a za velké pomoci
Nabízíme Vám aktuality Lysé hory, kalendáø plánovaných akcí, aktuální poèasí, webové kamery, ale také nìco z historie, sportu a Chránìné krajinné oblasti Beskydy.

Lysá hora se nachází na katastrech obcí Ostravice, Krásná, Staré Hamry, Malenovice.

Masiv Lysé hory je od dal¹ích èástí Moravskoslezských Beskyd oddìlen hlubokými údolími Ostravice, Øeèice a Mohelnice a je tvoøen dominantním vrcholem Giguly (starý název obnovený Petrem Bezruèem). Èlenitostí a rozlo¾itostí tvoøí samostatnou horskou skupinu se ètyømi hlavními rozsochami a nìkolika dal¹ími boèními høebeny a høebínky.

Lysá hora - je nìkdy pøezdívána jako královna Moravskoslezských Beskyd. Z vrcholu "Gigula” vybíhají 4 rozsochy: "Luk¹inec”, "Malchor”, "Zimní Polana” a "Velký Kobylík”.
Z Lysé hory se naskýtá neopakovatelný rozhled na høebeny a údolí Beskyd, Jeseníky a¾ po Západní a Vysoké Tatry. Na vrcholku Lysé hory je meteorologická stanice, televizní vysílaè, horská slu¾ba, horská chata SKI, obèerstvení ©antán, horská chata Lysá hora a ubytovna Kameòák.
Nacházejí se zde také pamìtní desky turistùm, kteøí zahynuli za okupace.
Lysá bývala ka¾doroèním cílem slezského barda (básníka) Petra Bezruèe. K uctìní jeho památky poøádají turisté "oblasti Beskydy” a "oblasti Slezsko” v¾dy v mìsíci záøí tradièní akci "Výplaz na Lysou”.
Celý masiv je budován fly¹ovými (støídání vrstev pískovcù a jílovcù) souvrstvími vlastních godulských vrstev slezského pøíkrovu, které zde dosahují a¾ kilometrových mocností. Godulské vrstvy jsou tvoøeny pøevá¾nì pevnými, jemnozrnnými pískovci s charakteristickou nazelenalou barvou.

Mezi geomorfologické zajímavosti se øadí jeskynní systémy na rozso¹e Luk¹ince.Jedná se o sesuvy, typické povrchové rozeklání svahu a pøedev¹ím podzemní systém Ondrá¹ovy díry o 250 m puklinových chodeb a dómù o vý¹kovém rozsahu cca 30 m. Vzhledem ke skuteènosti, ¾e se jedná o "¾ivý", pracující systém, je zde reálné nebezpeèí úrazu a proto je zabezpeèen møí¾í.
V zimì zde pøezimují netopýøi.

Pøevá¾nou èást masivu zaujímají ètyøi vegetaèní stupnì - jedlobukový, smrkobukový, bukosmrkobukový a smrkový. Vrcholová holina, která le¾í u¾ nad horní hranicí lesa, byla umìle vysázena kosodøevinou.

Nachází se zde populace pùvodního horského ekotypu beskydského smrku ztepilého a dal¹ích døevin: jedle bìlokoré, javoru klenu, buku lesního a jilmu horského.
Mezi hodnotné zástupce horských keøù patøí meruzalka alpinská, rù¾e alpská, zimolez èerný, které jinde témìø vymizely. V bylinném patøe se vyskytují druhy charakteristické pro chladnou oblast a pùvodní smrèiny, napø. podbìlice alpská, èípek objímavý, papratka alpská, bika lesní, brusinka obecná a typické karpatské kyèelnice ¾laznatá èi hoøepník tolitový.

Z mnoha zji¹tìných druhù obratlovcù patøí k nejvzácnìj¹ím a kriticky ohro¾eným druhùm rys ostrovid, jeøábek lesní, èáp èerný, strakapoud bìlohøbetý kos horský a datlík tøíprstý. Zaznamenaná jsou pozorování medvìda hnìdého a vlka, do konce minulého století zde hnízdili orel skalní a orel køiklavý.

[Pro registrované] Pøehled náv¹tìvnosti