| Oblast: |
Poodří |
| Souřadnice: |
49.74966 lat
17.87407 lng |
| Web tvrze: |
Vrchy |
O tvrzi
Tvrz stávala v místě nynějšího obecního úřadu, čí spíše mírně za ním, na mírném, dnes už poměrně silně setřelém návrší. Tuto domněnku podporuje mimo jiné přítomnost hluboké, ve skále tesané staré studny (na parcele č.26). Také náznaky v terénním zvrásnění svědčí pro tuto myšlenku. Při hloubení základů pro školní budovu v 19. století, objevili místní občané zbytky vjezdu bývalé brány do tvrze (lze tím dedukovat, že vstup do tvrze byl ze strany od současného kostela). Je však pravděpodobné že branka existovala i ve směru do dvora na západě.
Povrchovými sběry byla sebrána kolekce středověké keramiky datovatelné do rozmezí od poloviny 14. století do počátku 16. století. Byla zjištěna také přítomnost středověkých kovaných hřebů, úlomků podkov a drobného technického kování neurčitelného charakteru.
Původní tvrz zřejmě zabírala svou rozlohou plochu cca 50 x 40 metrů a dá se předpokládat, že byla spojena s hospodářským dvorem na západě areálu. Z pahorku tvrze se dochoval jeho severní okraj a trasa valu je rovněž zřetelná v terénní hraně na severu a východě. Také místní komunikace na jihu využívá korunu valu, naopak cesta mezi obecním úřadem a kostelem prochází bývalým příkopem. Z dochovaných náznaků lze soudit na oválný tvar horní plochy pahorku na němž stávalo jádro tvrze (osy do 20 a 15 m) a šířka příkopu sevřeného okružním valem se pohybovala okolo 15 m. Dle všeho se patrně jednalo o jednoduchou ale robustní věžovitou stavbu. Dle historických zpráv měla minimálně základ kamenný.
25.05.2012 - 26.05.2012
V prostoru Mariánských luk se každoročně uskutečňuje velice oblíbená
25.05.2012 - 26.05.2012
Pozorování noční oblohy hvězdářskými dalekohledy z hvězdárny
26.05.2012
Společenská akce mezi místními spolky v netradičních soutěžích.
26.05.2012
audio/visual ambient
27.05.2012
divadelní představení
Foyer interieru divadla navrhoval Ing. architekt Václav Šafář z Ostravy ve spolupráci s Ing. architektem Svobodou. Dominuje mu obraz akademického malíře Antonína Kroči.
V roce 1490 je v obci zmiňována tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna na jednopatrovou budovu zámku. V roce 1670 dochází k významným stavebním úpravám. Zámek je přestavěn na dvoupatrovou čtyřkřídlovou budovu se středním ...
Zámek Bílovec je dominantou stejnojmenné obce. Stojí na okraji strmého svahu v její jihovýchodní části, jen kousek od náměstí. Zámek v roce 1945 vyhořel a současný vzhled získal při opravách po požáru. Budova zámku je ...
Renesanční zámek ze 17. století, jehož průčelí bylo počátkem 19. stol. empírově upraveno.
Zámek v Dolních Životicích tvoří patrová budova na půdoryse písmene L s rozšířenými konci čelního křídla. Byl vystavěný v barokním stylu, později novogoticky upraven (nárožní věžičky s cimbuřím, střední rizsalit se ...
Lokalita hrádku na Dorňákově kopci se nachází přibližně v půli cesty mezi Bílovcem a obcí Skřípov, jen asi 4,5 km severozápadně od Bílovce, na katastru obce Slatina, ačkoliv se místo nachází takřka na okraji obce Stará Ves u ...
Na místě dnešní osady Dubové (do r. 1945 Horní Vikštejn, dnes část obce Radkov) stával původně jen poplužní dvůr, náležející k hradu Vikštejnu. Uvádí se v r. 1640, kdy byl obehnán kamennou zdí. Když v 18. století hrad ...
Zámecký komplex leží na trojúhelném ostrohu protáhlého návrší severovýchodně od historického jádra města. Skládá se ze dvou částí - z Horního zámku a mladšího, tzv. Dolního zámku. Jeho dnešní podoba je výsledkem ...
Tradičně je předpokládáno, že zámek vznikl na místě starší tvrze, avšak nález renesančního zdiva v objektu bývalé míčovny a oranžérie (nazýván též belveder, později sýpka), který stojí severovýchodně od místa ...
Význam hradeckého ostrohu byl dán především strategicky výhodným utvářením terénu, nabízejícím bezpečné útočiště. Také proto někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad ...
O původu stavitele, jakož i majitelích tvrze můžeme jen spekulovat. S ohledem na umístění lokality (bílovecký katastr), je dosti pravděpodobné, že na této tvrzi sídlili páni z Kravař. Jejich představitel Vok, totiž založil v ...
Na počátku 16. století přecházejí Hukovice do majetku rodu Ochabců, kteří se psali podle vsi Ochaby u Těšína. Již ale roku 1516 přecházejí Hukovice do rukou majitele sousední Sedlnice, Zikmunda Sedlnického z Choltic Zdejší tvrz se ...
Zámek postavil Rudolf svobodný pán z Wittenu. Do r. 1728 byl pouze částečně postaven a nebyl ještě dokončen. Během dalších let každý z majitelů do určité míry přispěl k zdokonalování stavby zámku. Konečná podoba byla ve ...
Postavený v letech 1578 - 1579 v renesančním slohu, je dnes dvoupatrovou zděnou čtyřkřídlovou budovou čtvercového půdorysu s uzavřeným nádvořím. Až do roku 1854, kdy byl zámek postižen ničivým požárem, měl daleko okázalejší ...
Pravděpodobně roku 1720 koupil Klokočov Jan Václav Želecký z Počenic a snad právě on v Klokočově nechal postavit jednopatrový barokní zámek. Zámek později měnil majitele a v roce 1925 velkostatek v rámci pozemkové reformy připadl ...
Nejstarší písemná zmínka o obci Kružberk je z roku 1377 (Cruczenburg) a poté z roku 1429 (Kreuczburg). Jak je vidno, název obce je odvozen od slova burg, čili hrad, nikoliv berg (kopec). Již tyto indicie ukazují na existenci hradu, sídla. ...
Zámek Kunín náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Pro hrabata z Harrachu jej v letech 1726 - 1734 vybudoval věhlasný rakouský stavitel Johann Lucas von Hildebrandt. Největšího rozkvětu se zámek dočkal na přelomu 18. ...
Kyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15. století jako klášterní leno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému ...
Litultovice byly na začátku 14. století jedním z manských statků olomouckých biskupů na Opavsku. Držitelé statku se až do konce 18. století často střídali. V r. 1412 jej držel Zikmund z Litultovic, v letech 1436-1446 Václav Kosíř z ...
Barokní zámek z počátku 18. stol. vybudovaný Františkem Josefem z Hodic. V roce 1810 kupuje Melč Jan hrabě z Tenczina a zámek přestavuje v empírovém slohu. Tuto podobu si zámek uchoval dodnes. Nyní je v zámku umístěn dětský domov.
Zámek v Nové Horce má bohatou historii. První podložené zprávy pocházejí z r. 1374 a až do století sedmnáctého, kdy se majiteli stala německá rodina Vetterů von der Lilie, se držitelé původního statku často střídali.
Žerotínský zámek stojí v Novém Jičíně v těsném sousedství náměstí. Park, který jej zčásti obklopuje byl založen již ve druhé polovině 18 stol., kdy byly zasypány valy a příkopy. V první polovině 20. stol. se uvažovalo o ...
Původní gotický hrad pánů ze Šternberka v nároží města s mohutnou válcovou věží v čele. Za pánů ze Zvole přestavěn na renesanční zámek a za Lichnovských po roce 1730 zcela přestavěn v barokní zámek s pozdějšími ...
Historie hradu v písemných záznamech začíná až rokem 1492, nicméně o daném katastru se píše i v roce 1442. Další zmínka je z roku 1513, 1536 a roku 1576 je zmiňován pustý zámek Přerovec. Počátky hradu však spadají zřejmě do ...
V severozápadní části obce Pustějova, nacházejícího se necelých 10 km jihovýchodně od Fulneku a 8 km jihozápadně od Studénky, se při hlavní silnici směřující do Kujav a Bílova nachází nenápadný, leč o to zajímavější ...
Původně zemanská tvrz přestavěná v 16. století za Tvorkovských z Kravař na renesanční zámek o třech arkádových křídlech, doprovázený hospodářským dvorem, pivovarem a rozlehlým smíšeným lesoparkem se čtyřmi rybníky.
Sídlem vlastníků vsi byl zámek. Během staletí prošel mnoha změnami: Dřevěná tvrz z 15. stol. byla začátkem 17. stol. přestavěna. Půdorys budov dostal tvar podkovy, přibylo patro s vysokými dřevěnými štíty.
Renesanční zámek Slatina stojí v areálu dvora na západní straně vsi. Je to patrová obdélníková budova s vysokou sedlovou střechou, která má na vstupním průčelí v přízemí i v patře renesanční arkády.
Předchůdkyní spálovského zámku byla tvrz, vybudovaná nejpravděpodobněji za prvního držitele spálovského statku Mladoty Podstatského z Prusinovic, kterému tento statek připadl roku 1535 při dělení rodové držby potštátského ...
Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé ...
Barokní zámek Studénka stojí ve stejnojmenném městě, které náleží do okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Zámek se nachází při okraji města ve směru na Bravantice, kde představuje nepřehlédnutelnou dominantu s velkým ...
Trojkřídlý zámek ve Štáblovicích se nachází na okraji vsi v parku. Za druhé světové války byl velmi poškozen a veškeré pozdější úpravy se soustředily pouze na účelové a kulturní využití. V té době se ztratila velká ...
Švédská skála (Schwedenfelsen) u Spálova prý sloužila jako opevněný hraniční bod, který měl zabránit, aby nepřátelé, kteří vpadnou od severu údolím Červenky, nemohli táhnout dále na Olomouc. Existenci tzv. železné brány ...
Při dělení údělů mezi syny opavského vévody Mikuláše II. roku 1377 je poprvé zmiňován hrad Vikštejn a jeho majitel Vítek ze Šostýna. Jeho syn Bernard v polovině 80. let 14. století ve službách hlubčického vévody Mikuláše ...
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.