Zlatorudné mlýny na Olešnici (skanzen)
|
Zlatorudné mlýny na Olešnici |
|
O skanzenu
Zlaté Hora a okolí byly vždy známé hornickou tradicí, patřily totiž k významným nalezištím zlata ve střední Evropě. Ve skanzenu můžete vidět repliky středověkých mlýnů na zlato, stopy po těžbě zlatonosné rudy v okolí a potok, který teče do kopce.
Vyrazíte-li ze Zlatých Hor do Dolního Údolí, nezapomeňte se cestou zastavit v údolí Ztracených štol. Říčka Olešnice zde opouští úzce zaříznutý úsek údolí a po milióny let ukládá zlato do náplavů. Zdejší rýžoviště byla těžena povrchově i hlubinně, tzv. měkkým dolováním. Pravý břeh Olešnice je poset pinkami, obvaly a odvaly, protkán kanály pro přívod vody do rýžovišt a dalšími relikty po těžbě zlata. Hlavní přívodní kanál je stále v provozu. Geologové v těchto místech prokázali vysoký obsah zlata s opětovným recentním obohacováním. Průzkumná šachtice odhalila v hloubce cca 4 m vydřevené důlní dílo, zřejmě jednu ze "Ztracených štol". Spekuluje se i o provázání ztracených štol s 6 km dlouhou štolou Tří králů, která ústí až v polských Glucholazích. Doposud je prokázáno, že štola pokračuje až za vlakové nádraží ve Zlatých Horách.
V současné době se v tomto romantickém údolí buduje replika středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. V provozu jsou dva sruby se stoupou na drcení zlaté rudy a se zlatorudným mlýnem. Oba dřevěné stroje zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Horský ráz údolí a postavení vodních kol v kaskádě kolmo ke svahu vytvářejí čarokrásné zákoutí - jako by se zde opravdu zastavil čas. Naučná stezka vás přivede i k místu, " kde voda teče do kopce". Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel musí s obdivem smeknout duševní klobouk před nivelačním uměním dávných zlatokopů. Kanál, který dnes vede vodu do zahrádek a k bývalému koupališti, převádí vodu z údolí Olešnice přes hřbet štoly Tří králů až po Hadí louky. Dříve pokračoval podél dnešní naučné stezky dále do rýžovišť zlata až za Hadí louky. Voda byla pro získávání zlata jedním z rozhodujících elementů a to jak při těžbě hlubinné, kdy byl dosah limitován zatápěním jam v závislosti na výkonnosti dřevěných čerpadel, často poháněných vodními koly, tak i při rýžování. Rýžování a jílování je bez vody nemyslitelné. Přitom většina rýžovišť v okolí Zlatých Hor je právě v místech, kde je a vždy byl vody nedostatek. Tím se tato naleziště odlišovala od ostatních, kde se vždy rýžovalo podél řek ( Opava, Otava....). Proto dnes můžeme obdivovat pozůstatky ojedinělých vodních přivaděčů a některé historické prameny od této zvláštnosti dokonce odvozují i nejasný, původně snad slovanský název Cukmantlu (s odvoláním na obdobně odvozený název české obce Suchomaty - Suché rýžoviště).
Budoucí centrum městečka by mělo tvořit zázemí pro soutěže v rýžování zlata, které jsou ve Zlatých Horách již tradicí. Uskutečnilo se zde mistrovství Evropy a České a Slovenské republiky. Každoročně se soutěží o Zlatou pánev starosty města. V městečku by měly stát stavby, které byly v každé hornické osadě, včetně opevněné části pro ukládání denní těžby. Cílem je, aby údolí opět ožilo životem středověkých zlatokopů. Proto se do projektu zapojilo více zájmových skupin, které snad dokáží městečku vdechnout kolorit slavných, i když dávno zašlých časů.
Replika středověkých rudných mlýnů nám věrně reprodukuje jejich vzhled a způsob úpravy vytěžené rudy. Ta se nejdříve drtila v tzv. stupnících (stoupy, pucherny - z německého Pochwerk), což je horní část mlýnů, pak se třídila proséváním. Pokud drcení probíhalo ve vodním žlabu, byla rozdrcená ruda splavována přes síto na okraj žlabu.Ruda, která neprošla sítem (původně proutěná, pak drátěná), se vracela zpět do stoupy. Potom následovalo mletí rudy na prášek mezi mlýnskými kameny (dolní část mlýnů). Rozemletá moučka se pak odvážela k prádlu ve žlabech, kádích a rýžovacích necičkách.
Mlýny jsou hnané vodní silou, která ještě v 19. století byla hlavním zdrojem využívané energie. V Čechách je vodní kolo známo v báňské a hutní technice od poloviny 14. století. V hornictví se využívalo k větrání štol, pohonu těžních rumpálů, pump pro odčerpávání spodní vody z dobývacího prostoru, které bylo v hlubinné těžbě ve Zlatých Horách vždy dostatek. V Městském muzeu jsou dochovaná pístová vodní čerpadla ze 17. století.
15.02.2012 - 30.05.2012
výstava fotografií Martina Kočího
26.05.2012
veřejná střelecká soutěž – pořádá MS Praděd
28.05.2012 - 02.06.2012
výstava
od 8:00 do 16:00 hod.
31.05.2012
akce k Mezinárodnímu dni dětí
02.06.2012
Program pro děti.
Lázně Dolní Lipová se nachází na rozhraní Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku necelých 5 km od města Jeseník.
Priessnitzovy léčebné lázně a.s. leží v malebné poloze na svazích Studničního vrchu asi 2 km od města Jeseník, v průměrné nadmořské výšce 620 m, nejsevernějším výběžku Slezska a Moravy.
Lázně Bludov mají nádhernou polohu v podhůří Jeseníků. Moderní lázeňské zařízení poskytuje lázeňskou péči založenou na nejnovějších lékařských poznatcích v oborech balneologie, obezitologie a léčebné rehabilitace.
Karlova Studánka jsou moderní a ojedinělé přebudované lázně uprostřed krásné jesenické přírody. První zmínky o léčivých pramenech jsou z počátku 18.století. Lázně založil nejmladší syn Marie Terezie Maxmilián II. - ...
Termální lázně Velké Losiny patří mezi nejstarší a nejznámější moravské lázně s dlouholetou tradicí. První zmínka pochází z roku 1296, první dřevěná lázeňská budova byla postavena v r. 1592.
Zřícenina hradu nedaleko Města Albrechtic, mezi osadami Burkvíz a Vraclávek, na poměrně plochém hřbetu západo-východni orientace v poloze s názvem Hradní vyhlídka (vrch).
Zámek nebo také rytířský statek zažíval během doby rozličné osudy. Před založením města Vidnavy (1266) byla vesnice biskupským statkem, který podléhal do roku 1290 rytířskému fojtství ve Vidnavě. Později obdržela ves ...
Opevněné sídlo bylo postaveno na ostrohu nad říčkou Osoblahou leníky olomouckého biskupa v polovině 13. století, poprvé se výslovně připomíná roku 1267. O jeho tehdejší podobě dnes nevíme téměř nic. Další dějiny probíhaly ...
Zaniklý strážní hrádek na nevelkém osamoceném skalním bloku nad levým břehem Černé Opavy, nedaleko samoty Drakov.
Za dávných časů stával nedaleko Leuchtenštejna v neproniknutelných lesích hrad Edelštejn. Za jediný den ho podle pověstí zbudovali obři. I když zpočátku z nich lidé měli strach, časem zjistili, že olupují jen bohaté a ...
Hrad Freudenštejn, poslední z hradů obranné linie, byl ještě poměrně donedávna zcela zapomenut a ztracen. Teprve na konci 19. století byl odkryt při výstavbě nové silnice z Andělské Hory do Vrbna. Bohužel, při její stavbě bylo ...
Na místě, kterému se dnes říká Zámecký vrch, stával kdysi zeměpanský hrad Fürstenwalde – nástupce nedalekého hradu Freudenštejn. Byl velmi příhodně zbudován nad soutokem Střední a Bílé Opavy, zhruba ve výši 900 m n. m. ...
Slavná jesenická vodní tvrz byla založena patrně vratislavskými biskupy a existovala jistě již před rokem 1284, kdy se vypočítává obvod frývaldovský jehož správním centrem zřejmě byla. Výslovně je tvrz doložena jako fortalicio ...
Čtyřkřídlý ranně barokní zámek s areálem byl vystavěn Hodickými z Hodic v druhé polovině 17.století. Po požáru roku 1844, za josefa z Bartensteinu byla provedena celková klasicisní přestavba. Při níž dvě křídla byla opatřena ...
Zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaná též Hradisko) se nachází 9 km severně od Jeseníku, asi 2 km od obce Černá Voda nad osadou Nové Podhradí. Hrad stojí na zalesněném kopci nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu, spojující kdysi ...
Před dávnými věky byl hrad Koberštejn svědkem mnoha převratných událostí i lidských tragedií. V širokém okolí není místa, kde by lidská chamtivost nahromadila více zlata za cenu prolitých potoků krve. Staletí plynula a poklady ...
Na severním úbočí Biskupské kupy, od Zlatých Hor na levé straně horizontu kopce, ve výšce 660 m n. m. se nacházejí zříceniny drobného strážního hrádku. Písemných dokumentů je poskrovnu, takže v datování vzniku jsme odkázáni ...
Starý zámek ve Městě Albrechticích býval cennou renesanční stavbou s pozoruhodným opevněním. Za komunistického režimu byl bohužel zbořen, takže dnes již nemůže jako cíl cesty za poznáním či rozptýlením nikterak posloužit.
U vsi Mnichova (nyní část Vrbna pod Pradědem) se vlévá do Střední Opavy Bílý potok (dříve zvaný Bílý Rýžový potok), vytékající z masivu kopce Orlík. Na jeho východním břehu ve výšce 1019 m jsou nepatrné zbytky hradu, ...
Nejvýše položený hrad na Moravě a ve Slezsku byl vybudován v téměř nepřístupné, odlehlé poloze na svahu Medvědího vrchu nad Sokolími skalami. Na mapách ho najdete jen s obtížemi – většinou je totiž zakreslen špatně.
Hluboké jesenické lesy, zurčící divoká říčka, strmé skály a nekonečné stoupání – tak vypadá cesta k dvojici hradů Rabenštejn a Veisenštejn. Hrádek Rabenštejn nebyl trvale obydlen a sloužil jako pozorovatelna středověké ...
|
Památníky a tvrze v okolí |
|
Tvrz ani její zbytky (v turistické mapě je uvedeno, že tam jsou "zbytky zdí středověké tvrze") jsem nenašel. Nejlépe je jít do kopce,. kde podle mapy KČT je tvrz po polní cestě, která vede až na kopec. Nahoře je těžko určit, ...
