Tvrz ani její zbytky (v turistické mapě je uvedeno, že tam jsou "zbytky zdí středověké tvrze") jsem nenašel. Nejlépe je jít do kopce,. kde podle mapy KČT je tvrz po polní cestě, která vede až na kopec. Nahoře je těžko určit, který ze tří vrcholků mohl být staveništem tvrze. Les na kopci je zarostlý křovinami a kopřivami, takže žádný pěkný výlet to není.
Jednalo se pravděpodobně o menší tvrz, kterou zřejmě tvořila obytná stavba, snad věžovitého charakteru, obehnaná po obvodu centrálního plata hradbou či dřevěnou palisádou.
Středověký svobodný dvůr (tvrz) byl založen na obdélném půdoryse, dnes svou delší osou kolmo na hlavní silniční tak vsí. Obvod dvora (tvrze) patrně tvořila masivní kamenná zeď k níž se z vnitřní strany přimykaly kamenné a obytné a dřevěné provozní objekty. Původní kamenná zeď se doposud takřka v celé své délce zachovala na severní straně dvora. Původní nádvorní kamenná zeď se také zachovala v západní části severního objektu. Otázkou však může být, je-li současný areál celým areálem někdejšího dvora či jeho severní polovinou. Dle starších map (z 1. pol. 19. století) se rozsah plochou jeví větší, rozšířený k jihu. Na mapách je však jižní a jižní polovina západní fronty bez zástavby (nepočítaje drobnou kůlnu na jihu). Byla zastavěna budovami i tato část dvora? Dnes tuto domněnku jen těžko někdo potvrdí.
Toto sídlo se nachází 900 metrů jihovýchodně od tzv. Horního dvora na Bruzovickém kopci a necelé 2 km jihozápadně od kostela v Bruzovicích. Právě zde, v malém zalesněném údolíčku, kde pramení jeden z přítoků potoka Říčky, bylo možné sídlo nalezeno. Místo se nachází ve svahu na severní straně údolí, které je velmi hluboké a zvrásněné potokem.
Lokalita „dobrozemocké tvrze“ ležící na území obce Dobrá, vzdálené jen 5 km východním směrem od Frýdku, byla v zájmu historiků a badatelů již delší dobu. Její dosavadní lokace (Spurný, Samek a kol.) byla mylná. Doposud byla umísťována do míst kamenné hranolové věže poblíže staré hospody „U Oráče“ (č.p. 20), kterou považovali za obytnou budovu tvrze, přestavěnou ve druhé polovině 18. století, s odůvodněním na její zdi až 2 m silné, prý prozrazující účel stavby.
Existence a doba trvání tvrze či menšího hrádku v poloze Lipina byl jednoznačně spjat s dobou existence opevněné trhové osady Frýdberk-předchůdce dnešního Místku.
I když o tomto hrádku je minimum informací a dokonce jeho lokalizace se často rozchází je jisté, že jeho vzhled, funkce i historie nebude odlišná od podobných lokalit na sleuské straně řeky Ostravice. Nové Vsi a Zámčisku.
V malé obci Hodoňovice, nacházející se při moravsko – slezské zemské hranici, řece Ostravici, je všeobecně předpokládána existence drobné středověké fortifikace, která by střežila z moravské strany tuto hranici. Naproti, na slezské straně tuto funkci vykonávala tvrz v Bašce či hrádek v Janovicích. Dlouhou dobu se však netušilo, kde se na území Hodoňovic toto středověké sídlo mohlo nacházet. Ani dnes není jistě existence tohoto sídla prokázána. Toto drobné středověké opevnění snad stálo v trati Hodoňovice – Hlíny.
Hodslavická tvrz se nachází v jihojihozápadní části obce, na okraji bažinatých luk při soutoku potoku Zrzávka a jeho bezejmenného levostranného přítoku. Ke zdejší tvrzi se dá nejlépe dostat, jede-li návštěvník ze směru od Valašského Meziříčí, musí zabočit hned do první uličky mezi domky, přejet po mostku přes potok Zrzávku a ihned se dát doleva podél potoka. Po necelých 150 metrech cesta končí, ale to je již zdejší tvrziště na dohled. Stačí přejít pár desítek metrů po louce až ke tvrzi.
Městečko Starý Jičín, na úpatí kopce se zříceninou stejnojmenného hradu, leží necelé 4 km jihozápadně od centra Nového Jičína.
Náhrobek nejslavnějšího frýdlantského rodáka, malíře a grafika Ferdiše Duši (1888 - 1858), se nachází ve střední části zdejšího hřbitova. Náhrobek je tvořen jednoduchým kamenným soklem na jehož vrcholu je umístěna plastika malířovy hlavy.
Nenápadný náhrobek posledního šlechtického majitele Hornodomaslavického zámku a panství Jana (Hanse) barona Mattencloita na starém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Většího v Horních Domaslavicích.
Roku 1798 se zde, v původní evangelické škole, narodil František Palacký - význačný historik, politik a filosof, autor Dějin národa českého v Čechách a v Moravě.
Expozice Život a dílo Leoše Janáčka je umístěna u někdejší varhanické školy v zahradním domku, kde žil Leoš Janáček v letech 1910 až 1928. Zahrnuje původní Janáčkovu pracovnu s klavírem, v další části domku je moderní expozice, která podává základní textové a obrazové informace o životě skladatele a připomíná jeho nejznámější díla.
V obci Hrachovec, vzdáleném pouze 2 km od centra Valašského Meziříčí, se v okrajové severozápadní části obce, skrytý větší pozornosti, skrývá poměrně cenný a významný turistický cíl.
Tvrziště se nachází na východním okraji obce Perná, na výrazné terénní terase narušené od severní a částečně západní strany menším lokálním, již delší čas však nepoužívaným lomem. Kdo nemá o místě tvrze žádné informace, projde kolem zcela bez povšimnutí.
Pomník je umístěn na Hodslavickém náměstí před rodným domem Františka Palackého.
V nenápadném městském parku na západním okraji Valašského Meziříčí, sevřeném mezi silnici z centra města na Poličnou a Branky a řeku Rožnovskou Bečvu, nachází se poměrně málo známý památník. Ten byl vystavěn v roce 1899 a upomíná na 1228 zraněných a zde pochovaných vojáků, kteří byli zraněni v památné bitvě u Slavkova v roce 1805 a zde, ve Valašském Meziříčí, ve vojenském lazaretu hospitalizováni a léčeni.
Z tvrziště samého se dochoval jen výrazný nepravidelně oválný pahorek nad Paléskovým potokem s osami přibližně 25 x 19 m. Od nivy řeky Bečvy je pahorek převýšen asi o 5m. Od pokračujícího terénu, který se na západ mírně zvedá, bylo tvrziště odděleno příkopem 11 m širokým. V současnosti je příkop dosti setřen a asi již jen 1 m hluboký.
Tvrz v Přílukách stála pravděpodobně už v polovině 14.století. Její situování však není definitivně vyjasněné. Samotná obec Příluky se nachází v těsné blízkosti Valašského Meziříčí. Nad celou severní částí obce se terén výrazně zvedá a nachází se zde několik výběžků, vhodných pro stavbu opevněného sídla. Právě na jeden z nich situoval tvrz E.Domluvil. Místo které označil za tvrz se nachází asi 200m severozápadně od hlavní křižovatky v obci. Situace je narušena starším lokálním lomem.