První písemná zmínka o Děrném pochází z roku 1293, kde se "de Dirnauia" počítá jako manský statek k fulneckému panství.
Památníky a tvrze Poodří
Cyklista přijíždějící do Velkých Albrechtic od Studénky po cyklotrase č. 6011 si jistě povšimne nenápadného rybníčku se zarostlým ostrůvkem uprostřed.
Čas dává, čas bere. Takto by se dal charakterizovat osud slavného zámku v Pohořílkách. Kdo by chtěl oponovat, že o tomto zámku nikdy neslyšel, měl by pravdu. Zámek v Pohořílkách zanikl již kolem roku 1756. Do té doby to však byla výstavná budova, která přečkala-li by do současnosti, patřila by mezi unikáty.
Vesnice Polouvsí leží na bývalé staré spojovací cestě, zvané Hlučnica, z údolí Bečvy do údolí Odry. Právě tato stará cesta měla patrně za následek, že v Polouvsí byla postavena tvrz na obranu cesty i samotné vesnice.
Tvrz postavili na přelomu 14. a 15. století Supové z Fulštejna. V roce 1567 ji Herbortové z Fulštejna přestavěli v dvoupatrový renesanční zámek věžovité podoby. Bruntálští z Vrbna v 30. letech 17. století jej přestavěli a zvýšili o 3. patro. V letech 1749 - 1750 přistavěli Řeplínští z Berečka k tomuto zámku novou patrovou barokní budovu. V polovině 19. století Blücherové upravili zámek pseudogoticky a kolem zřídili rozsáhlý park.
Tvrz stávala v místě nynějšího obecního úřadu, čí spíše mírně za ním, na mírném, dnes už poměrně silně setřelém návrší. Tuto domněnku podporuje mimo jiné přítomnost hluboké, ve skále tesané staré studny (na parcele č.26). Také náznaky v terénním zvrásnění svědčí pro tuto myšlenku. Při hloubení základů pro školní budovu v 19. století, objevili místní občané zbytky vjezdu bývalé brány do tvrze (lze tím dedukovat, že vstup do tvrze byl ze strany od současného kostela). Je však pravděpodobné že branka existovala i ve směru do dvora na západě.