| Oblast: |
Opavsko |
| Souřadnice: |
49.864 lat
18.092 lng |
| Web obce: |
Velká Polom |
O obci
Obec Velká Polom se nachází v Moravskoslezském kraji a od 1.1.2007 tvoří jednu z okrajových částí okresu Ostrava – město. V roce 2007 je nás něco málo přes 1600.
Se svou rozlohou 1165 ha patří mezi obce středně velké. Leží na spojnici měst Ostrava a Opava, kterou představuje státní silnice I/11. Ta ji dělí na dvě téměř stejné části. Na problémy, související s uvedenou státní silnicí se můžeme dívat ze dvou rozdílných úhlů pohledu. Na jednu stranu nám přináší hodně problémů – znepříjemňuje život hlavně těm, kteří v jejím těsném sousedství bydlí. Denně projede naší obcí víc jak 14 000 vozidel včetně několika stovek kamionů.
02.05.2012 - 30.05.2012
Výroba keramiky
Středisko turistiky 8.30-10.00, dle objednávek
02.05.2012 - 30.05.2012
Deskové hry s odborným lektorem, turnaje
Středisko turistiky 9.00-10.30,
02.05.2012 - 31.05.2012
Projevy přírody na jaře, hmyzí společenstva, blanokřídlý hmyz, význam
02.05.2012 - 31.05.2012
Prohlídka chovatelských pracoven, kontaktní zvířata, soutěž. Středisko
26.05.2012
50 let Evropské jižní observatoře
Obec Bolatice leží severně od silnice I. třídy č. 56. Když odbočíte v Dolním Benešově nebo v obci Kravaře budete po 7 km v Bolaticích. Zámek se nachází na malém náměstíčku při hlavní silnici procházející obcí ve směru od ...
Doklad zámecké architektury vzniklé v několika slohových údobích - jádro stavby ze 16. století. Z původní stavby zůstal zachován portál se znakem datovaným letopočtem 1498
další přestavby proběhly v 19. a 20. století.
Původně pozdně gotická tvrz, doložená roku 1439 ( tvoří s největší pravděpodobností jádro jižního křídla zámku ). Roku 1525 upravována pány ze Zvole. Koncem 16.stol. vestavěno prostřední (východní) křídlo s dvorními ...
Malý zámeček, dnes zcela pohlcený novostavbou bytových jednotek, stojící uprostřed dvora v Hošťálkovicích, které jsou okrajovou čtvrtí Ostravy. Dvůr najdete lehko - leží na západním okraji obce, ani ne 200 m od kostela.
Tradičně je předpokládáno, že zámek vznikl na místě starší tvrze, avšak nález renesančního zdiva v objektu bývalé míčovny a oranžérie (nazýván též belveder, později sýpka), který stojí severovýchodně od místa ...
Postavený v letech 1578 - 1579 v renesančním slohu, je dnes dvoupatrovou zděnou čtyřkřídlovou budovou čtvercového půdorysu s uzavřeným nádvořím. Až do roku 1854, kdy byl zámek postižen ničivým požárem, měl daleko okázalejší ...
Nejstarším dokumentem o existenci kravařského zámku je listina pocházející z roku 1377, která se zmiňuje o tvrzi, jež stávala za pánů z Kravař pravděpodobně v místech dnešního farního kostela. Podrobnější zprávy o vzhledu a ...
Kyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15. století jako klášterní leno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému ...
Porubský zámek byl vystavěn v roce 1573 Ondřejem Bzencem z Markvartic na základech původní tvrze, která na těchto místech stála. Ondřej Bzenec dokončil stavbu zámku jako své porubské sídlo a stal se v roce 1578 vrchním hejtmanem ...
Historie hradu v písemných záznamech začíná až rokem 1492, nicméně o daném katastru se píše i v roce 1442. Další zmínka je z roku 1513, 1536 a roku 1576 je zmiňován pustý zámek Přerovec. Počátky hradu však spadají zřejmě do ...
Tvrz Tvorkovských z Kravař doložena rokem 1613. Na počátku 18. století Lichnovští z Voštic postavili v místech tvrze patrový barokní zámek. Na počátku 19. století jej získali Mitrovští z Nemyšle a provedli drobné klasicistické ...
Středověká vodní tvrz jménem Štítina se poprvé uvádí r.1337, podhradní osada se jmenuje Troubky. Až později se název tvrze přenesl i na ves. Postupně však převládá označení hrad. Snad za Mikuláše Tvorkovského z Kravař ...
Tvrz v Třebovicích je zmiňována poprvé r. 1431. Tehdy byla v majetku pánů z Kravař. V70. letech 16. století přestala mít rezidenční funkci, tehdejší majitelé, Vlčkové z Dobrozemice sídlili v Klimkovicích.
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.