První dochovaná zpráva o obci je z roku 1358, kdy Svébohov patřil k zábřežskému panství. Podle pověsti dal obci jméno kdysi dávno uhlíř, o němž se říkalo, "že má svého boha". Svébohov byl již v době první dochované zprávy z roku 1358 součástí panství Zábřeh, i když zde měl nějaké statky i klášter z nedalekého Klášterce. V druhé polovině 15. století držela tuto ves kratší dobu manželka Jana st. Tunkla, která se psala ze Šternberka a Svébohova. Po třicetileté válce zde bylo podle lánového rejstříku 24 usedlíků. V první polovině 19. století se v okolí dobývala železná ruda, která byla dovážena do železáren v Sobotíně. V roce 1834 žilo ve Svébohově již 792 obyvatel ve 112 domech. V téže době zde byla také škola, která je prvně zmiňována v roce 1805.