Na podzim roku 1474 byla ves vypálena janinskými vojsky vedenými králem Matyášem Korvínem, právě tak jako Benešov a okolní obce. Podle benešovského kronikáře Waltera Latzkeho nechal markrabě z Brandenburgu asi v roce 1521 zpustošené místo po Starých Heřminovech znovu vystavět dosídlenci z jižního Slezska a Brandenburgu. Tímto byla založena takzvaná řádová vesnice dle franského vzoru, což v případě Heřminov představovalo vesnici východoněmeckého sídlištního typu. Domy stály po obou stranách potoka ve dvou řadách, dvory selského stavení byly odděleny jeden od druhého. Čelní části s průjezdy se otáčely směrem k potoku. Domy byly vystavěny velmi masivně, přiléhal k nim rohový dvůr vykládaný šifry. Dvůr obklopoval spolu se stájemi a stodolami obytné stavení. Každý dvorec patřil jednomu vlastníkovi. Sedlák měl podél honu svou vlastní cestu, která současně dělila jeho průjezd od souseda. Obě strany vesnice lemoval les.