Tento kopec se proslavil řadou archeologických nálezů, které jej řadí k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám ve střední Evropě. První obyvatelé na území Petřkovic žili na Landeku před více než 25 tisíci lety a byli to lovci mamutů. V ohništích byly nalezeny i zbytky kamenného uhlí. Výzkumy bylo dokázáno, že tyto zbytky pocházejí 'z uhelné sloje, která vychází na povrch Landeku přímo pod tábořištěm. V Petřkovicích tedy, podle dosavadních zkušeností, bylo prvně rozpoznáno kamenné uhlí a zde také dalo člověku poprvé blahodárné teplo.
Nejvýznamnější archeologický nález na Landeku je tzv Landecká nebo Petřkovická Venuše. Tato 4,7cm vysoká figurka, vyřezaná z krevele, znázorňuje torzo ženského těla a svým zpracováním se vymyká jiným matriarchálně pojatým zobrazením ženského těla. Spíše se uměleckým pojetím blíží současnému umění.
Na Landeku vzniklo v 8. stol. slovanské hradiště a později v 2. Polovině 13. Století pohraniční hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z 2.srpna 1297.
Petřkovice jsou poprvé zmiňovány v roce 1377, kdy připadly k údělu opavských knížat Václavovi a Přemkovi. Od roku 1518 jsou Petřkovice součástí hlučínského panství.
Po nálezu kamenného uhlí na úbočí Landeku v r. 1780 se charakter do té doby zemědělské cbce začal prudce měnit. Začaly zde vznikat první důlní díla v kraji. Hornický charakter si obec udržela až do dneška, i když uhlí se zde již od roku 1991 netěží. V areálu bývalého dolu Anselm se dnes nachází unikátní hornické museum, jenž mapuje historii dobývaní uhlí v našem regionu ale zaměřuje se i na historii osídlení Landeku a historii ostravsko - karvinského revíru. Sám vrch Landek je přírodním unikátem, neboť zde lze spatřit profil karbonskými uhlonosnými uloženinam přímo na jeho svazích. Od r. 1993 je Landek Národní přírodní památkou.
