| Oblast: |
Ostravsko |
| Souřadnice: |
49.789 lat
18.089 lng |
| Web obce: |
Olbramice |
O obci
Roku 1377 patřila víska Hýlov i vesnice k dílu knížat Přemka a Václava. Kníže Přemek prodal roku 1420 svojí část Janu z Tvorková, jež nabyli později bratří Jan a Vaněk z Kojetína. Vdova po Vaňku Anežka intabulovala roku 1477 své práva na Olbramicích Václavovi a Janovi bratřím vl. Loutkům z Olbramic.
Jan Loutka vložil Olbramice roku 1498 svému synovi Ondřeji Loutkovi, který roku 1520 intabuloval Olbramice i s tvrzí Hynkovi Bruntálskému z Vrbna. Ten prodal Olbramice roku 1573 Bravantským z Chobřan, kteří vytvořili panství Bravantice. K tomuto panství patřily Olbramice až do zániku feudalismu. Od roku 1850 byly Olbramice spojené s Janovicemi, podřízeny okresnímu soudu v Klimkovicích. Po správní stránce byly součásti politického okresu Opava v letech 1850-1855, pak opět 1868-1896 a smíšeného okresního úřadu v Klimkovicích v období let 1855-1868. Od roku 1896 až do roku 1960 náležely Olbramice k okresu Bílovec a po správní a územní reformě v roce 1960 patřily k okresu Nový Jičín.
15.03.2012 - 07.06.2012
Hravou formou pomocí pohádek se děti naučí orientaci v pohybu i prostoru.
17.03.2012 - 09.06.2012
Rozvíjení a upevňování správného držení těla, zvýšení pohyblivosti
20.03.2012 - 27.05.2012
V úterý 20. března 2012 bude v 17 hodin slavnostně zahájena výstava
25.03.2012 - 09.06.2012
V 10 výukových lekcích se naučíte základy nejznámějších tanců jako
05.04.2012 - 27.05.2012
Ve čtvrtek 5. dubna 2012 bude v 17 hodin slavnostně zahájena výstava OFIS
01.05.2012 - 30.05.2012
Výstava výtvarných prací. Vernisáž výstavy se bude konat dne 3.5.2012 ve
Jedinečná poloha a unikátní léčivý zdroj činí ze Sanatorií Klimkovice nevšední místo, kde můžete znovu nalézt zdraví, klid, harmonii a radost ze života.
V roce 1490 je v obci zmiňována tvrz, která byla v roce 1583 přestavěna na jednopatrovou budovu zámku. V roce 1670 dochází k významným stavebním úpravám. Zámek je přestavěn na dvoupatrovou čtyřkřídlovou budovu se středním ...
Málokdo z občanů Bartovic ví, že v jejich obci stával zámek. Bartovický zámek stával v areálu bartovického panského dvora, kterému se podle existence zámku v jeho areálu říkalo Zámecký. Na existenci šlechtického sídla dodnes ...
Zámek Bílovec je dominantou stejnojmenné obce. Stojí na okraji strmého svahu v její jihovýchodní části, jen kousek od náměstí. Zámek v roce 1945 vyhořel a současný vzhled získal při opravách po požáru. Budova zámku je ...
Obec Bolatice leží severně od silnice I. třídy č. 56. Když odbočíte v Dolním Benešově nebo v obci Kravaře budete po 7 km v Bolaticích. Zámek se nachází na malém náměstíčku při hlavní silnici procházející obcí ve směru od ...
Renesanční zámek ze 17. století, jehož průčelí bylo počátkem 19. stol. empírově upraveno.
Nejstarší historie Dětřechovic (později Větřkovic) úzce souvisí se založením hradu, jehož takřka nenalezené zbytky se podařilo objevit v roce 1975. Tuto lokalitu objevil Daniel Fryč (bývalý člen archeologického kroužku v ...
Doklad zámecké architektury vzniklé v několika slohových údobích - jádro stavby ze 16. století. Z původní stavby zůstal zachován portál se znakem datovaným letopočtem 1498
další přestavby proběhly v 19. a 20. století.
Lokalita hrádku na Dorňákově kopci se nachází přibližně v půli cesty mezi Bílovcem a obcí Skřípov, jen asi 4,5 km severozápadně od Bílovce, na katastru obce Slatina, ačkoliv se místo nachází takřka na okraji obce Stará Ves u ...
Zámecký komplex leží na trojúhelném ostrohu protáhlého návrší severovýchodně od historického jádra města. Skládá se ze dvou částí - z Horního zámku a mladšího, tzv. Dolního zámku. Jeho dnešní podoba je výsledkem ...
Původně pozdně gotická tvrz, doložená roku 1439 ( tvoří s největší pravděpodobností jádro jižního křídla zámku ). Roku 1525 upravována pány ze Zvole. Koncem 16.stol. vestavěno prostřední (východní) křídlo s dvorními ...
Malý zámeček, dnes zcela pohlcený novostavbou bytových jednotek, stojící uprostřed dvora v Hošťálkovicích, které jsou okrajovou čtvrtí Ostravy. Dvůr najdete lehko - leží na západním okraji obce, ani ne 200 m od kostela.
Tradičně je předpokládáno, že zámek vznikl na místě starší tvrze, avšak nález renesančního zdiva v objektu bývalé míčovny a oranžérie (nazýván též belveder, později sýpka), který stojí severovýchodně od místa ...
Význam hradeckého ostrohu byl dán především strategicky výhodným utvářením terénu, nabízejícím bezpečné útočiště. Také proto někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad ...
O původu stavitele, jakož i majitelích tvrze můžeme jen spekulovat. S ohledem na umístění lokality (bílovecký katastr), je dosti pravděpodobné, že na této tvrzi sídlili páni z Kravař. Jejich představitel Vok, totiž založil v ...
Na počátku 16. století přecházejí Hukovice do majetku rodu Ochabců, kteří se psali podle vsi Ochaby u Těšína. Již ale roku 1516 přecházejí Hukovice do rukou majitele sousední Sedlnice, Zikmunda Sedlnického z Choltic Zdejší tvrz se ...
Původní kateřinická tvrz stávala v jižní části obce u lesa zvaného Hájek. V urbáři z roku 1610 je popisována jako jednoposchoďová budova, z části z kamene a dřeva, s mnohými pokoji. Při tvrzi je uváděn hospodářský (tzv. ...
Postavený v letech 1578 - 1579 v renesančním slohu, je dnes dvoupatrovou zděnou čtyřkřídlovou budovou čtvercového půdorysu s uzavřeným nádvořím. Až do roku 1854, kdy byl zámek postižen ničivým požárem, měl daleko okázalejší ...
Nejstarším dokumentem o existenci kravařského zámku je listina pocházející z roku 1377, která se zmiňuje o tvrzi, jež stávala za pánů z Kravař pravděpodobně v místech dnešního farního kostela. Podrobnější zprávy o vzhledu a ...
Kunčický skvost, klasicistní zámek, dnes leží přímo u hlavního tahu z Vratimova do Ostravy. Byl vystavěn v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první ...
Historicky nezmiňovaný, avšak s velkou dávkou jistoty existující zámeček v areálu zaniklého dvora v Kunčičkách u Ostravy, dříve Malých Kunčicích. Vznikl, aby se na krátkou dobu stal sídlem samostatného panství.
Zámek Kunín náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Pro hrabata z Harrachu jej v letech 1726 - 1734 vybudoval věhlasný rakouský stavitel Johann Lucas von Hildebrandt. Největšího rozkvětu se zámek dočkal na přelomu 18. ...
Kyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15. století jako klášterní leno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému ...
Hrad Landek pravděpodobně vznikl rovněž až za vlády krále Přemysla Otakara II., někdy na počátku druhé poloviny 13. století. Pro nedostatek pramenných informací můžeme dnes jen stěží zpřesnit tyto úsudky a postoupit od domněnek ...
Zámek v Nové Horce má bohatou historii. První podložené zprávy pocházejí z r. 1374 a až do století sedmnáctého, kdy se majiteli stala německá rodina Vetterů von der Lilie, se držitelé původního statku často střídali.
Zámek a zámecký park je dnes v poměrně zachovalém stavu, přesto by potřeboval rekonstrukci. Od obce je oddělen přízemním podlouhlým předzámčím s vysokou věží uprostřed. Na věži jsou i sluneční hodiny. V prostorách zámku je ...
Zámek byl třikrát přestavován a upravován. Hlavní průčelí zámku s devíti okny bylo obráceno k jihovýchodu, kde byl i vstup do zámku přes portál, do kterého vedl dřevěný můstek nad příkopem. Nejstarší gotická tvrz a ...
Bývalý zámek v Polance nad Odrou se nachází v horní části obce, na nenápadném ostrohu nad zákrutem říčky Polančice, v jejímž údolí se rozkládaly velké rybníky, které částečně původní sídlo od západu a jihu chránily. ...
Porubský zámek byl vystavěn v roce 1573 Ondřejem Bzencem z Markvartic na základech původní tvrze, která na těchto místech stála. Ondřej Bzenec dokončil stavbu zámku jako své porubské sídlo a stal se v roce 1578 vrchním hejtmanem ...
Historie hradu v písemných záznamech začíná až rokem 1492, nicméně o daném katastru se píše i v roce 1442. Další zmínka je z roku 1513, 1536 a roku 1576 je zmiňován pustý zámek Přerovec. Počátky hradu však spadají zřejmě do ...
V severozápadní části obce Pustějova, nacházejícího se necelých 10 km jihovýchodně od Fulneku a 8 km jihozápadně od Studénky, se při hlavní silnici směřující do Kujav a Bílova nachází nenápadný, leč o to zajímavější ...
Původně zemanská tvrz přestavěná v 16. století za Tvorkovských z Kravař na renesanční zámek o třech arkádových křídlech, doprovázený hospodářským dvorem, pivovarem a rozlehlým smíšeným lesoparkem se čtyřmi rybníky.
Málo kdo dnes již ví o existenci zaniklého zámku v Radvanicích, bývalé samostatné vsi, dnes součásti města Ostravy. Zaniklé šlechtické sídlo tvořilo severovýchodní část areálu panského dvora. Leželo přímo při hlavní ...
Na přelomu 13. a 14. století byla ves Řepiště v držení německého rodu Baruthů. Ti si zde patrně vystavěli menší hrad. Zapadlisko se poprvé objevilo v literatuře u J. Vochaly, který uvedl ve známost jednak lokalitu samotnou, jednak ...
Sídlem vlastníků vsi byl zámek. Během staletí prošel mnoha změnami: Dřevěná tvrz z 15. stol. byla začátkem 17. stol. přestavěna. Půdorys budov dostal tvar podkovy, přibylo patro s vysokými dřevěnými štíty.
Renesanční zámek Slatina stojí v areálu dvora na západní straně vsi. Je to patrová obdélníková budova s vysokou sedlovou střechou, která má na vstupním průčelí v přízemí i v patře renesanční arkády.
Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek. Smyslem a účelem hradu byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova a zejména hranice polského státu, kterou tehdy tvořila řeka ...
Tvrz Tvorkovských z Kravař doložena rokem 1613. Na počátku 18. století Lichnovští z Voštic postavili v místech tvrze patrový barokní zámek. Na počátku 19. století jej získali Mitrovští z Nemyšle a provedli drobné klasicistické ...
Nádherná čistá renesanční stavba zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí upoutá pozornost již z dálky. Její restaurovaná renesanční sgrafitová fasáda upoutá zrak každého, kdo projíždí z Ostravy do Příbora. Původně středověká ...
Barokní zámek Studénka stojí ve stejnojmenném městě, které náleží do okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Zámek se nachází při okraji města ve směru na Bravantice, kde představuje nepřehlédnutelnou dominantu s velkým ...
Středověká vodní tvrz jménem Štítina se poprvé uvádí r.1337, podhradní osada se jmenuje Troubky. Až později se název tvrze přenesl i na ves. Postupně však převládá označení hrad. Snad za Mikuláše Tvorkovského z Kravař ...
Barokní zámek z 18. století, stojící na návrší v blízkosti silnice do Brušperku. Budova je jednopatrová, krytá mansardovou střechou . V objektu zámku se zčásti zachovala hodnotná interiérová výbava z 1. a 2. poloviny 19. století ...
Tvrz v Třebovicích je zmiňována poprvé r. 1431. Tehdy byla v majetku pánů z Kravař. V70. letech 16. století přestala mít rezidenční funkci, tehdejší majitelé, Vlčkové z Dobrozemice sídlili v Klimkovicích.
Nejprve je třeba říci, že Velké Hoštice byly připojeny k Československu až v roce 1920. V období od roku 1450 do roku 1559 drželi Velké Hoštice Šlevičtí z Kravař. Snad již v této době stálo na místě dnešního zámku panské ...
Vítkovický zámek je dnes jedinou původní stavbou v areálu společnosti VÍTKOVICE pocházející z první poloviny 19. století. Byl postaven v roce 1847 jako reprezentační budova, nebo též „Centralhaus“, byl sídlem ředitele ...
Lokalita středověkého hrádku ve Vratimově se nachází podobně jako blízké DSO v Řepištích na úpatí říční terasy řeky Ostravice. Na rozdíl od Řepiští je však zde svah terasy velmi prudký a od nivy řeky převýšený. Hrádek ...
Původně se jednalo o jednoduchý patrový empírový zámek obdélníkového půdorysu s jednoduchou hladkou průčelní fasádu zakončenou rizalitem se štítem na vstupním průčelí.
14.4. t.r. jí olomoucký biskup udělil jako léno bratrům Stange. Ti drželi také nedaleký Místek, Sviadnov a Kunčičky u Bašky. Tehdejší název byl Heinrichsdorf (Jindřichova Ves - snad dle Jindřich Stange. Do počátku 16. století je ...
Obec Závada je připomínána již v roce 1349. Patřila pánům z Drahotuš, kteří zde pravděpodobně mohli mít svou dobře opevněnou tvrz. Příslušnost k husitům přiměla odpůrce v době husitských válek o dobytí tvrze či hrádku.