KVH Deštné působí na Severní Moravě nedaleko Opavy. Realizuje každoročně několik zajímavých akcí. Jedná se o relativně volnou skupinu přátel vojenské historie, která spolupracuje s regionálními institucemi jako je např. muzeum v Hrabyni, ale zúčastňuje se také celostátních akcí. V Praze jsme je mohli vidět v rámci slavnostní historické přehlídky na Letné v květnu před dvěma roky. Je třeba vyzdvihnou obrovské nadšení členů klubu, kteří patří vesměs k průměrným občanům v regionu, který není zrovna bohatý a preferovaný z hlediska životní úrovně občanů.
Muzea a skanzeny Opavsko
KVH Opava byl založen v roce 1995, jako občanské sdružení, několika kamarády zajímajícími se nejprve o bojové sporty a metodiku výcviku speciálních jednotek různých států. Klub vydával vlastní časopis, který nesl název Univerzální voják a věnoval se nejrůznejším směrům vojenských a branných aktivit. Tomu všemu předcházel dlouholetý výcvik zakladatelů v této oblasti. Později , někdy kolem roku 1998 se objevovali noví členové, došlo rovněž k obmněně členské základny a těžiště zájmu se začalo profilovat spíše směrem k vojenské historii, tradicím naší armády a vojenskému umění našich pradědů – legionářů. V té době rovněž padlo definitivní rozhodnutí získat pro možnou základnu objekt čs. opevnění, který byl odpočátku chápán jako jakýsi symbol odhodlanosti, pevnosti, zručnosti a prostě všeho kladného na armádě. Nebyl to prvek útočný , ale obraný, avšak technicky prahnoucí po dokonalosti. Zároveň v sobě shrnoval kouzlo klukovského tajemství – BUNKR to byl vždy pojem, stavebnictví, strojírenství, zbrojního vybavení apod. Neodolatené........
Městské muzeum v Hradci nad Moravicí patří mezi jedno z nejmladších muzeí v České republice . Nápad založit muzeum v Hradci nad Moravicí se zrodil v pol. 90 let mezi členy místního odboru Matice Slezské a členy kulturní komise města Hradce nad Moravicí. Do shromaždování sbírek budoucího muzea se obětavě pustili zejména RNDr. T. Grim a vedoucí odboru Matice Slezské Ing. M. Wolf. V krátké době se jim podařilo shromáždit z města a jeho nejbližšího okolí na 800 zajímavých a cenných předmětů, které se staly základem muzejních sbírek. Díky pochopení členů městského zastupitelstva, kteří se postarali o volné prostory budoucího muzea – mohlo být muzeum slavnostně otevřeno dne 27. Srpna 1999.
Muzeum Hlučínska bylo založeno k 1. 1. 2005 jako příspěvková organizace města Hlučína. Navazuje na činnost městského muzea Hlučín založeného v roce 1948, které bylo v roce 1954 přeměněno na muzeum okresní, jehož činnost byla přerušena delimitací sbírek do Slezského zemského muzea Opava v roce 1962.
Slezské zemské muzeum v Opavě je spjato s počátky muzejnictví u nás. Roku 1814 bylo totiž v Opavě založeno Gymnazijní muzeum, první instituce tohoto charakteru na území dnešní ČR. Gymnazijní muzeum, které bylo převážně přírodovědné povahy, vzniklo přičiněním profesora opavského gymnázia Faustina Ense, penzionovaného důstojníka a amatérského znalce botaniky Františka rytíře Mükusche z Buchbergu a pokrokového opavského starosty Jana Josefa Schöslera. Muzeum umístěné v budově sněmovny (dnešní Zemský archiv) sloužilo výuce žáků gymnázia, avšak od počátku bylo přístupno i veřejnosti. Mezi sbírkami se nacházely mimo sbírky přírodnin také modely strojů, hospodářské nářadí a zařízení a sbírka archiválií. Díky četným darům mecenášů, sběry v terénu a nákupy se muzejní sbírka rozrostla během třiceti let na 13 000 kusů. Po odchodu Faustina Ense z Opavy roku 1844 došlo téměř na čtyři desetiletí k útlumu muzejní práce.
Jedná se o významnou vojensko-technickou památku. Pevnostní areál je dnes evropsky vysoce ceněnou prezentací specificky ojedinělého bývalého fortifikačního systému naší republiky, který vznikal v letech 1935 - 1938. Tvoří jej pěchotní sruby MO-S18, S19, S20 a lehký objekt vz.37A. Objekty areálu představují různé odlišnosti po stránce projekční i palebně-taktické a rovněž různé stupně odolnosti. Již od roku 1992, kdy byl areál začleněn do Slezského zemského muzea, patří k nejexponovanějším objektům návštěvnického zájmu.
Expozice zámku v Kravařích je rozdělena do dvou částí. Menší expoziční prostor tvoří ukázku života vesnického lidu na Hlučínsku koncem 19. století. Druhá část představuje životní styl majitelů zámku v 18. století, kterým byl rod Eichendorffů.