Úvodní strana » Zajímavosti » Města a obce » Města a obce

Města a obce

Ostravsko
Bartovice

Nejstarší písemnou zprávou o Bartovicích obsahuje soupis desátků vratislavského biskupství asi z roku 1305 (uvádí se pod názvem Bertoltowitz). Nelze vyloučit, že na rozhraní 13. a 14. století náležely spolu se Šenovem původně šlechtickému lužickému rodu Baruthů. Tyto vsi byly patrně již ve 14. století majetky šlechtickými, nikoli knížecími. V době soupisu nebyla ještě dokončena kolonizace vsi, poněvadž se neuvádí její velikost jako u vsí starších. Lze tedy předpokládat, že byly založeny na konci 13. století.

Ostravsko
Čavisov

Čavisov je samostatnou správní jednotkou s obecním úřadem a vlastním obecním zastupitelstvem, která patří do Moravskoslezského kraje. Leží západně od Ostravy v lesnaté, harmonicky působící krajině Vítkovské vrchoviny, která je součástí Nízkého Jeseníku. Nadmořská výška se pohybuje mezi 250 m (údolí Porubky) až 380 m (Mezihoří). Střed obce leží na 18°04' 50,48'' východní zeměpisné délky a na 49° 49' 46,13''severní zeměpisné šířky.

Ostravsko
Dolní Lhota

Obec se nachází v blízkém okolí města Ostrava. Je členem mikroregionu Matice Slezská. Je samostatnou správní jednotkou s obecním úřadem a vlastním obecním zastupitelstvem. Bližší informace o poloze obce naleznete na mapě.

Ostravsko
Hošťálkovice

Malebná ves, jakoby vklíněná do soutoku dvou řek Odry a Opavy, jejíž úbočí se svažují do tří světových stran. Na jih, východ a západ. Po staletí se zde rodili i umírali její obyvatelé, kteří vlastníma rukama i srdcem utvářeli a utváří její vzhled a tisknou jí osobitý ráz. Více či méně, jak to doba dovolila, rozhodovali o jejím dalším rozvoji, možná i existenci. Dnes jsou Hošťálkovice jedním z 23 městských obvodů největšího města Moravskoslezského kraje – Ostravy.

Ostravsko
Klimkovice

Klimkovice se nacházejí v těsné blízkosti Ostravy. Na první pohled zaujmou typickou siluetou bizarní věže kostela a starobylého zámku.

Ostravsko
Krásné Pole

První písemný doklad o této vsi máme až z roku 1424, kdy Jan z Kravař a z Jičína dal zapsat do zemských desek opavských své druhé manželce Anežce, dceři opavského knížete Přemka, věnem roční důchod také za vsi Krásné Pole (w Krasnem Poly), a sice 17 hřiven 24 gr. Ves však byla založena daleko dříve, pravděpodobně již v době rané kolonizace či jejího doznívání ve 13. století. Když se kněžna Anežka po smrti svého manžela, jenž nezanechal žádných potomků, znovu provdala, připadlo Klimensko včetně Krásného Pole jejím bratřím, opavským knížatům Václavovi, Vilémovi a Arnoštovi. V roce 1447 dal kníže Vilém Krásné Pole s příslušenstvím do vlastnictví panoši Janovi Donátoovi z Velké Polomi. Dědicem se stal Petr Donát z Velké Polomi, v roce 1450 přijal svého strýce Petra Donáta a Mikuláše Prase z Polomi do vlastnictví svých vsí Polom a Krásné Pole, včetně poloviny mlýna, který k tomu majetku patřil. Když vyženil Jindřich Donát z Velké Polomi, který byl nevyšším komořím opavského knížectví, panství novocerekvické, prodal v roce 1486 velkopolomské panství (ves a tvrz Velký Polom, Krásné Pole, Vřesinu, Čavisov, Lhotku) bratřím Matějovi a Petrovi Psinským z Žitné. Tito nový majitelé vzali na toto panství ve spolek svého strýce Vavříka Manského a sestru Machnu. Už v roce 1492 prodal Petr Psinský z Žitné a z Velké Polomi panství Janovi z Ochab a z Bukvic, jeho manželce Hedvice z Bitova a jejich synovi Jindřichovi. V roce 1494 vložil tento Jindřich z Ochab a na Velkém Polomi své manželce Anně z Petřvaldu věno 625 zl. uher. na Krásném Poli, Čavisově a Lhotě.

Ostravsko
Lhotka

Byla založena zřejmě už v období vrcholné kolonizace na přelomu 13. a 14. století, jak napovídá její název. První kolonisté této vsi obdrželi od svého majitele výhody v podobě "lhot" (viz. Blíže o Lhotách v dějinách obce Mariánské Hory).

Ostravsko
Olbramice

Roku 1377 patřila víska Hýlov i vesnice k dílu knížat Přemka a Václava. Kníže Přemek prodal roku 1420 svojí část Janu z Tvorková, jež nabyli později bratří Jan a Vaněk z Kojetína. Vdova po Vaňku Anežka intabulovala roku 1477 své práva na Olbramicích Václavovi a Janovi bratřím vl. Loutkům z Olbramic.

Ostravsko
Ostrava

Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou druhým největším městem republiky, počtem obyvatel třetím největším.

Ostravsko
Petřkovice

Od r. 1976 součást Ostravy, od roku 1991 jako samostatný městský obvod Statutárního města Ostravy. Historicky a kulturně spadá k Hlučínsku. Původní německý název Petrzkovicz, od roku 1907 Petershofen. Od jihovýchodu tvoří hranici katastru Petřkovic řeka Odra. Zde nad soutokem Odry a Ostravice se vypíná do nadmořské výšky 280 m vrch Landek .

Ostravsko
Polanka nad Odrou

Polanka nad Odrou je samostatným obvodem města Ostravy. Svou rozlohou 17,3 km2 patří k největším obvodům a má dnes přes 4.100 obyvatel. Jihovýchodní hranicí protéká řeka Odra, která je současně hranicí NPR Polanská Niva. Část tohoto území je také začleněno do CHKO Poodří.

Ostravsko
Proskovice

První písemná zpráva o Proskovicích pochází z roku 1394. Ve svém příspěvku "Středověké osídlení levobřežního Ostravska", který vyšel ve sborníku Ostrava 14, dokazuje historik Jaroslav Bakala, proč se tato první písemná zmínka datuje rokem 1394 a nikoliv 1389, jak se často uvádí ve starší literatuře.

Ostravsko
Radvanice

Za věrné služby dostal rytíř Trut od knížete Oldřicha celý trutnovský kraj. Nejprve založil pevnost Trutnov a zbytek půdy rozdělil mezi své lesníky, kteří položili základy dnešních obcí.

Ostravsko
Stará Bělá

Stará Bělá je stará slovanská osada, která vznikla už v době předkolonizační, pravděpodobně v 1. polovině 13.století. Asi v 50.letech se pak dostala do vlastnictví olomouckého biskupa Bruna. Ten v ní (in vila de Bella) udělil v roce 1272 léno 30 lánů bratřím Helmholdovi, Otovi a Gunterovi z Felinu. Listina z tohoto aktu se tak stala vlastně rodným listem Bělé, když přívlastek Stará se poprvé objevuje v dokumentech z roku 1408.

Ostravsko
Václavovice

Obec Václavovice se nachází v kraji Moravskoslezském, v severním výběžku okresu Frýdek-Místek, nedaleko tří velkých měst, Ostravy, Havířova a Frýdku-Místku. Václavovice jsou poprvé písemně zmiňovány v soupisu obcí Těšínského knížectví povinovaných odvodem desátek vratislavskému biskupství, sepsaném v r. 1302. Ze starobylého názvu obce Václavovice - "Wenceslavowitz" lze však usuzovat, že osada předcházející obci existovala již koncem 13. století. Jméno vesnice je odvozeno od jejího prvního držitele, Václava, či Věnceslava.

Ostravsko
Vratimov

Vratimov vznikl v době kolonizace Těšinska v 2. polovině 13. století. Jeho založení souvisí s kolonizační činnosti feudála Jana Baruta, pocházejícího ze starého šlechtického rodu Barutů, původně z Lužice.

Ostravsko
Vřesina

Území obce Vřesina tvoří východní okraj Oderské nížiny. Na severu se nachází Hlučínská pahorkatina. Základním rysem jsou široce zaoblené rozvodní hřbety, plošiny, mírně skloněné svahy a údolí.

Ostravsko
Zbyslavice

Obec Zbyslavice se nachází asi 15 km severozápadně od krajského města Ostravy a 6 km od městečka Klimkovic, na pahorkatině s nejvyšší nadmořskou výškou 373 m, mezi údolími pstruhového potoka Seziny a Polančice v povodí řeky Odry. Katastr obce má 740 ha, z toho je 292 ha lesů a 276 ha orné půdy, na které převážně hospodaří ZD Slezan. V obci nyní žije 535 obyvatel.

Pořadatelé přidejte akci do kalendáře akcí ZDARMA