Hrady a zámky

Ruiny hradu Strálek (jinde též Štrálek, Stralek, Straleck, Stralecke, Strahlegg, Strolek, Stránek či mylně Pustý zámek leží cca 2,5 km jižně od náměstí v Rýmařově nad hluboce zaříznutým údolím Stráleckého potoka mělčí úžlabinou bezejmenného přítoku potoka Oslavy. Obranný systém středověké pevnosti leží v nadmořské výšce 580 – 590 m n.m., v blízkosti staré komunikace Královské stezky, která zvolna stoupá hlubokým Stráleckým údolím odbočujícím z údolí Oslavy od Valšovského žlebu směrem k Rýmařovu. Stezka je paralelní, pohodlnější větví „Rešovské cesty“ z Olomouce či Uničova přes Šternberk a Dlouhou Loučku do Rýmařova a dál. V okolí hradu je velké množství dosud patrných důlních děl, sledujících v 13. až 19. století bohaté zásoby železných, olověných a stříbrných rud.

Podle archeologických průzkumů se jeví jako velmi pravděpodobné, že původní hrad zde vznikal kolem poloviny 13. století, zřejmě z příkazu českého panovníka. Do roku 1487 hradní palác přestavěli páni z Vlašimi, dílčí úpravy prováděli páni z Boskovic a od 17. století Lichtenštejnové, kterým patřil zámek až do roku 1945.

Pravděpodobně v průběhu 14.století vznikla vodní tvrz, která stála v místech dnešního zámku. Původně zeměpanský majetek se dostal koncem 15.století do držení významného šlechtického rodu pánů ze Žerotína. Bohatý Jan ze Žerotína nechal v 80.letech 16.století vybudovat renesanční zámek s arkádami, jehož dominantu tvoří osmiboká věž. Úrovní architektonického řešení náleží zámek mezi stavební perly moravské renesance.

Nevýrazný klasicistní zámek Vlčice, přestavěný ze středověké tvrze, byl ve druhé polovině 20. století účelově adaptovaný pro potřeby školy a posléze rekreačního střediska dolu Paskov. Brizolitová fasáda a novodobá okna jenom dokládají fakt, jak bylo k tomuto zámku přistupováno. Nebýt jeho umístění uprostřed hodnotného krajinářského parku, nepoznal by řadový turista, že se kdysi mohlo jednat o šlechtické sídlo.

Skromné zbytky hradu jsou ukryty ve vzrostlém lese na konci táhlého ostrohu 1,8 km západoseverozápadně od obce Loučky, okr. Bruntál, nad údolím Hradského potoka. Úzký hřeben se před hradem zužuje až na 11 m, kde se nachází skalnatá vyvýšenina, před níž je příčná deprese, asi pozůstatek příkopu. Za další sníženinou je skalisko, na které již navazuje široký val ohrazující jádro ze tří stran. Na východě je val připojen rovněž k oválné skalnaté plošině začleněné nejspíše rovněž do obranného systému hradu. Příkop 9 - 11 m široký, ale ještě dnes až 4,5 m hluboký vymezuje ze tří stran vlastní obytný areál, jenž ze strmé severní strany jeho ochranu nepotřeboval.

Hrad si na konci 13. století na půdě vratislavského biskupství protiprávně postavil Jan Wüstehube, nechvalně známý loupeživý rytíř, který z Frýdberka a svého dalšího hradu Kolštejna podnikal výpady do širokého okolí. Pokračovali v nich i jeho potomci a také Haugwicové, kterým na konci první třetiny 14. stoleté hrad postoupili. Klid v oblasti přineslo až vykoupení hradu vratislavským biskupem roku 1358. V přímém držení biskupství byl hrad další století, až jej rkou 1459 biskup Jošt svěřil jako dědičné léno do rukou Mikuláše Kotulínského, později byl až do roku 1582 zastavován. V poslední třetině 16. století byl renesančně přestavěn. Po dobytí a vyplenění Švédy roku 1639 již hrad chátral a roku 1703 byl přestavěn na pivovar. O století později daroval biskup Hohenlohe celý areál městu na výstavbu kostela.

Blücherův palác v Opavě je další ukázkou snahy šlechty doby baroka dostat se blíž dění, být tzv. při tom. Opava vždy byla a je hlavním zemským městem Slezska a tak veškeré důležité jednání a dění kolem zemských otázek probíhaly právě zde. Právě proto si mnohé šlechtické rody stavěly své městské zámky v historickém jádře města.

Obec Bolatice leží severně od silnice I. třídy č. 56. Když odbočíte v Dolním Benešově nebo v obci Kravaře budete po 7 km v Bolaticích. Zámek se nachází na malém náměstíčku při hlavní silnici procházející obcí ve směru od Dolního Benešova na Kobeřice.

Doklad zámecké architektury vzniklé v několika slohových údobích - jádro stavby ze 16. století. Z původní stavby zůstal zachován portál se znakem datovaným letopočtem 1498 další přestavby proběhly v 19. a 20. století.

Zámek v Dolních Životicích tvoří patrová budova na půdoryse písmene L s rozšířenými konci čelního křídla. Byl vystavěný v barokním stylu, později novogoticky upraven (nárožní věžičky s cimbuřím, střední rizsalit se štítem, okenní špalety), byl postaven roku 1721. V blízkosti pozůstatky vodní tvrze ze 13. století, zničené nájezdem Tatarů. V současnosti je zámek nově opraven a využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.

Na místě dnešní osady Dubové (do r. 1945 Horní Vikštejn, dnes část obce Radkov) stával původně jen poplužní dvůr, náležející k hradu Vikštejnu. Uvádí se v r. 1640, kdy byl obehnán kamennou zdí. Když v 18. století hrad Vikštejn již chátral a nehodil se ani jako sídlo panstva, ani jako centrum správy panství, postavil v l. 1774 - 1776 Jan Julius Frobel, tehdejší majitel vikštejnského panství,na místě poplužního dvora barokní zámek.

Hlavnický zámek nepatří mezi historicky významné budovy jako to bývá v jiných obcích. Byl postaven majitelem hlavnického panství naproti hospodářskému dvoru Ondřejem Renardem v roce 1792. Byl postaven v empírovém slohu, později však byly na něm provedeny zásadní stavební úpravy, které téměř setřely klasicistní ráz. Ve dvoře zámku se zachovaly tři budovy v původním slohu, konírna, kočárna a budova původního skladu potravin, především ovoce.

Původně pozdně gotická tvrz, doložená roku 1439 ( tvoří s největší pravděpodobností jádro jižního křídla zámku ). Roku 1525 upravována pány ze Zvole. Koncem 16.stol. vestavěno prostřední (východní) křídlo s dvorními arkádami. (Zazděny asi po požáru roku 1616 nebo až kolem roku 1733 ).

Tradičně je předpokládáno, že zámek vznikl na místě starší tvrze, avšak nález renesančního zdiva v objektu bývalé míčovny a oranžérie (nazýván též belveder, později sýpka), který stojí severovýchodně od místa bývalého zámku, vede k podložené myšlence, že právě zde bychom mohli hledat původní tvrz. Dle vyobrazení na vedutě z roku 1823 se jednalo o patrovou obdélnou budovu krytou mansardovou střechou, k jejímž kratším stranám přiléhaly kratší přístavky.

Význam hradeckého ostrohu byl dán především strategicky výhodným utvářením terénu, nabízejícím bezpečné útočiště. Také proto někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad Přemyslovců, přebudovaný o dvě století později českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací.

Tak, jak je v dávné minulosti málo zpráv o obci samotné, tak máme ještě méně zpráv o chuchelnickém šlechtickém sídle. Dochované písemné památky nám o něm úplně mlčí, nanejvýš se k roku 1607 zmiňují o folvarku panském, čili panském statku.

Již ze začátku druhé poloviny 14. stol. jsou zprávy o Bulíkovi z Deštné, tvrz je však poprvé připomínána až v roce 1408. V polovině 16. stol. je tvrz uváděna jako pustá, ale již v roce 1580 přijal její polovinu jako léno Václav Mitrovský z Nemyšle.

V obci byl roku 1618 postaven renesanční zámek. V něm se v současné době nachází kancelář obecního úřadu, klubovna mládeže, knihovna, obecní byt a prodejna smíšeného zboží.