Hrady a zámky

Tvrz v Lišnici - byla vystavěna severozápadně od vsi nad údolím zvaným Vápeníky. Její zbytky stojí na skále nad cestou proti hřebenu směrem k Vyšehorkám. Měla sloužit k ochraně obchodní cesty, která vedla přes Líšnici z Olomouce do Moravské Třebové a Svitav.

Barokní zámek z počátku 18. stol. vybudovaný Františkem Josefem z Hodic. V roce 1810 kupuje Melč Jan hrabě z Tenczina a zámek přestavuje v empírovém slohu. Tuto podobu si zámek uchoval dodnes. Nyní je v zámku umístěn dětský domov.

Starý zámek ve Městě Albrechticích býval cennou renesanční stavbou s pozoruhodným opevněním. Za komunistického režimu byl bohužel zbořen, takže dnes již nemůže jako cíl cesty za poznáním či rozptýlením nikterak posloužit.

První písemná zmínka je z roku 1266, koncem 17. století došlo k přestavbě do podoby barokní pevnosti, která pak bývala sídlem olomouckého biskupa. Do roku 1750 byl hrad proměněn na kněžskou káznici, ta byla o sto let později prodána státu.

Zbytky hradu leží na výrazné vyvýšenině na západní straně Moravského Berouna, na tzv. Křížovém vrchu. Na přelomu 19.a 20.století se kopec stal součástí parku, který zde vznikl a z té doby zůstaly dosud patrné základy vyhlídkového glorietu a kamenné lavičky. Součástí městského parku je místo i dnes a jak upozorňuje cedule s parkovním řádem u cesty.

Zámeček Nový Dvůr se nachází 12 km západně od Opavy a je součástí arboreta, využíván jako administrativní budova.

V hluboký lesích mezi Kopřivnou a Bohdíkovem je ukryta nádherná zřícenina Nového Hradu, s okolím připomínajícím jak fantasy příběhy od Tolkiena tak od Sapkowského. Kdysi patřil k největším moravským hradům, zub času však na něm hlodá bez mála pět století.

U vsi Mnichova (nyní část Vrbna pod Pradědem) se vlévá do Střední Opavy Bílý potok (dříve zvaný Bílý Rýžový potok), vytékající z masivu kopce Orlík. Na jeho východním břehu ve výšce 1019 m jsou nepatrné zbytky hradu, nazývaného kdysi Pustý zámek. Jde o velmi malou plochu ve tvaru dvou kosočtverců. Větší z nich, o rozměrech asi 17x21 m, byl zastavěn obytnými budovami, ačkoliv nebyl obehnán zdmi. Opíral se o strmou skálu, odkud byl ke hradu nesnadný přístup. Menší plocha byla opevněna zdí o šířce 1 až 2 metry, jejíž pozůstatek se zachoval na severní straně. Podle Bílého potoka byl hrad také v minulosti nazýván Bílý hrad. Žádné přímé písemné doklady se o něm nezachovaly.

Nejvýše položený hrad na Moravě a ve Slezsku byl vybudován v téměř nepřístupné, odlehlé poloze na svahu Medvědího vrchu nad Sokolími skalami. Na mapách ho najdete jen s obtížemi – většinou je totiž zakreslen špatně.

Hluboké jesenické lesy, zurčící divoká říčka, strmé skály a nekonečné stoupání – tak vypadá cesta k dvojici hradů Rabenštejn a Veisenštejn. Hrádek Rabenštejn nebyl trvale obydlen a sloužil jako pozorovatelna středověké celní stanice na nedalekém Pustém zámku (Veisenštejně). Obě fortifikace zajišťovaly ostrahu obchodní cesty, která vedla údolím Bílého potoka, a měly chránit biskupské území před ohrožením z Moravy.

Dodnes jsou zbytky malebné zříceniny hradu Rabštejna., navíc opředené romantikou loupeživých rytířů, oblíbeným cílem výletů jak z Rýmařova, tak z přibližně hodinu cesty vzdáleného horského sedla Skřítek. Rabštejn leží nad obcí Bedřichovem (dnes součást Oskavy) v nadmořské výšce 805 m na svahu horského hřbetu, svažujícího se do údolí říčky Oskavy. Z dálky působí mohutným dojmem, protože strmé, rozeklané skály dvou skalních bloků, na nichž stál vlastní hrad, připomínají strážní věže, zdi a cimbuří. Dnes je ovšem z větší části zakryt hustým lesem.

Hrad Rešov stával na skalních bradlech ostrožny nad soutokem Huntavy a Tvrdkovského potoka. Nejpohodlnější přístup je od kostela v Tvrdkově po červené značce. Po asi 2, 5 kilometru odbočuje vlevo cesta směrem do vrchu. Asi po 150 metrech chůze po této cestě odbočuje cesta vpravo směrem k ostrohu, na jehož konci se zřícenina hradu nachází.

Zámek je dominantou obce Ruda nad Moravou na Šumpersku v Olomouckém kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového nádvoří. V 1. patře je půlkruhový arkýř s věžičkou a lichtenštejnským erbem. Ze střechy se zvedá úzká čtyřboká věž s bání a věžními hodinami z roku 1890. Všechna 4 křídla se do nádvoří otvírají patrovou arkádou na pilířích a sloupech, ochozy arkád jsou zaklenuty křížovou klenbou. Zámek není veřejnosti přístupný.

Podobně jako původní název hradu, tak i historie Rychlebů je téměř neznámá. Nedochovaly se žádné písemné prameny, které by nám prozradily něco o osudech tohoto ne zrovna malého hradu. Něco o jeho historii se můžeme dovtípit z dějin zdejšího kraje, okolních obcí a hradů.

V současné době nepřístupný zámek v místní části Zábřeha. Najdete jej kousek od vlakového nádraží a alespoň zvenku můžete obdivovat jeho pozdně barokní sloh. Zámeček je postupně rekonstruován.

Renesanční zámek vystavěli na místě středověké tvrze Supové z Fulštejna.

Menší renesanční zámek postavili Fulštejnové v letech 1548 – 1565 na dolním konci vsi na místě středověké tvrze. V roce 1570 tento rod vymřel a zámek převzali Sedlničtí z Choltic, jimž byl majetek později zkonfiskován pro jejich účast na stavovském protihabsburském povstání. Novým vlastníkem se stal hrabě Maxmilián z Dietrichsteinu. Dlouho ovšem Rudoltice nedržel a roku 1630 je prodal za patnáct tisíc zlatých Jiřímu, svobodnému pánu z Hodic.

Sobotín se nachází v ekologicky čistém prostředí Jeseníků, asi 12 km od Šumperka. Je vhodným výchozím bodem turistů a milovníků hor. V každém ročním období nabízí mnoho příležitostí k turistickému i sportovnímu vyžití.