Novoveský hrádek vznikl jako jedna z mnoha pohraničních pevnůstek chránících brody přes řeku Ostravici mezi moravskými územími olomouckého arcibiskupa a slezským Těšínským knížectvím.
Hrady a zámky
Žerotínský zámek stojí v Novém Jičíně v těsném sousedství náměstí. Park, který jej zčásti obklopuje byl založen již ve druhé polovině 18 stol., kdy byly zasypány valy a příkopy. V první polovině 20. stol. se uvažovalo o demolici zámku, naštěstí k ní nedošlo. Zámek je trojkřídlý se dvěma nádvořími. Při západním křídle zámku se dochoval zbytek atiky s dvojící nárožních věžic. Dnes je již jejich silueta neodmyslitelně spjata s Novým Jičínem.
Vladycký hrádek Nový Šaumburk byl postaven patrně na přelomu 13. a 14. století, nebo počátkem 14. století biskupským manem Mikulášem z Chornice, aby chránil přístup k hlavnímu hradu Šaumburku, vzdálenému asi 500 m. Byl také nesprávně nazýván Bašta. Mikuláš z Chornice sídlil už od roku 1281 na hradě Šaumburku. Nový Šaumburk nahradil staršího Šaumburka někdy v polovině 14. století a byl stejně jako on zastavován manům olomouckého biskupa. Od druhé poloviny 14. století Nový Šaumburk sdílel stejné osudy jako hlavní hrad Šaumburk.
Místo, kde se zámek nacházel je dnes tvořeno rozlehlou loukou, která se nachází po levé straně cesty z centra kolem kostela sv. Jana Nepomuckého, naproti hřbitovu. Zde, někde na této obrovské zatravněné ploše se tajemný lovecký zámek hrabat Pražmů nacházel. Dnes však nic nenasvědčuje existenci šlechtického sídla.
Zámeček v Raškovicích zná dnes málokdo. Pouze pár znalců a nadšenců. I místní obyvatelé často kroutí hlavou a říkají, že zde zámek nikdy nebyl. Zájem o něj se začal projevovat až po zveřejnění historických pohlednic obce, které na svých předních stranách měly právě tento zámeček.
Hrad Rožnov byl postaven v 2. polovině 14. století. Pro jeho stavbu bylo vybráno vhodné místo na vrchu Hradisko (522 m n.m.). Hrad byl od 14. do 17. století několikrát rozšiřován. První zmínka o hradu byla objevena v listině Voka z Kravař, později byl v majetku pánů z Cimburka a na konci 15. století pánů z Pezinku. V roce 1505 jej získali Kunštátové a roku 1526 Jaroslav ze Šelenberka.
Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradčanů nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Nasvědčuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice. Hrad i osada pod ním má nesporně jméno slovanské, související se slovem nebo vlastním jménem Dik -divý člověk, divokých mravů, divočák. Dotvořen příponou -ín znamená Dikův /majetek/.
Starší biskupské državy na kelčsku tvořily značný majetek se správou na hrádku v Kelči. Hrádek však nebyl dosti pevný. Proto olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (1245-1281) se rozhodl vystavět tvrdý a pevný hrad na příhodném místě. Zaměnil proto roku 1272 svou ves Žopy u Holešova za ves Zubřice (později zaniklou), která patřila Jindřichovi z Přílep. Tím získal strmý vrch nad touto vsí, kde zbudoval kolem roku 1272 raně gotický hrad, který nazval podle svého rodového sídla v Holštýnsku.
Původní název hradu byl Schornstein. Hrad byl založen koncem 13. století (vystavěn kolem roku 1290) hrabětem Jindřichem z Hückeswagenu. Ve vstupní části do hradu stála nad dřevěným přístupovým mostem v poslední části padacím štíhlá válcová věž. V průměru měla necelých šest a půl metru. Bylo z ní vidět na věž štramberského hradu, nejbližšího strategického bodu v rámci soustavy (řetězce) opevněných sídel strážců Moravské brány.
Tajemný zalesněný vrch Štandl (lidově Štandel) se nachází 1,7km vzdušnou čarou západně od centra města Místek. Vrch je vysoký 350 m. n. m. a z nivy řeky Olešné vystupující o 60 m. Od nejvyššího místa svah spadá pozvolna na západ k Zelinkovicím. Ze tří zbylých stran má kopec prudké svahy spadající dolů k říčce Olešné, která se stala důležitým prvkem v ochraně hrádku. Často se totiž kdysi rozvodňovala a zaplavovala pole na úpatí vrchu. Na vrchol vedou dnes dvě hlavní cesty.
Hrad ve Štramberku, stojící na skalnatém vrcholu tzv. Zámeckého kopce, tvoří výraznou dominantu nejen malebného lašského městečka Štramberk, nad jehož severozápadním okrajem historického centra se tyčí, ale převážně celého kraje. Z kdysi mohutného středověkého hradu se do dnešních dob zachovalo několik mohutných hradebních zdí hlavně vnitřního hradu a především rekonstruovaná strážní hradní věž-bergfrit, přestavěná na počátku 20. století na turistickou rozhlednu.
Vsetínský zámek je dominantou a nejstarší historickou budovou jednoho z center Valašska. Součástí zámeckého areálu je i anglický park.
Alfrédova chata je v pořadí poslední z dnešních horských chat, nacházejících se na hlavní hřebenové magistrále Hrubého Jeseníku, která vede od severu z Ramzové přes Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Praděd a dále po holých hřebenech (Vysoká hole, Kamzičník, Velký Máj a Jelení hřbet) až do Rýmařova. Samotná chata leží již poněkud stranou od hlavního horského hřebene (na jehož konci leží motorest Skřítek) pod Jelením hřbetem v nadmořské výšce 1078 m.
Bludov měl na severoseverovýchodu nad dědinou na vrcholu těžce přístupného, lesem porostlého kopce, před dávnými lety, rytířsky hrad. Hrad ten dal si vystavět pravděpodobně v 13. stol. s povolením zeměpána některý Blud zrodu Bludovců ještě před záměrnou německou kolonizací severní Moravy.
Bludovský zámek je situován přibližně ve středu obce. Jedná se o pozdně renesanční trojkřídlou budovu ve tvaru písmene U, počátkem 18. století barokizovanou. Čelní fronta je na obou koncích ukončena nárožními věžičkami a do nádvoří obrácena arkádou. Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. Na zámek navazují částečně dochované objekty bývalého Dolního dvora (kočárovna, konírna, správní dům, sýpka - bývalá ovčírna atd.).
Pánové ze Zvole drželi kolštejnské panství do r.1568. Tehdy přešlo sňatkem na Jana st. Černčického z Kácova, který je již o osm let vložil do zemských desek Karlu st. ze Žerotína. Karel pak záhy na to odstoupil Kolštejn svému příbuznému, velkolosinskému Janu ml. ze Žerotína. Právě za obou Žerotínů byla zahájena na místě zrušeného příkopu starého hradu stavba nového sídla - renesančního zámku. Ještě za Žerotínů byla dokončena stavba středního zámku, tj. původního trojkřídlového objektu, jehož arkádové nádvoří navazovalo na jižní straně na hradbu gotického hradu, pravděpodobně bylo již tehdy postaveno i východní křídlo dolního zámku.
Původně renesanční zámek Brantice u Krnova je objektem bez významnějšího zápisu do historie či větší architektonické pozoruhodnosti. Jako takový může posloužit maximálně jako doplněk výletu s jiným hlavním cílem v oblasti.
Zámek Bruntál netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a hodinovou věží je nejvýznamnější kulturní památkou celého regionu. Jeho dnešní podoba je výslednicí pět století probíhajícího historického a stavebního vývoje, v jehož průběhu byl původně pozdněgotický hrad renesančně přebudován a rozšířen, na sklonku 18. století barokně přestavěn a v 19. a počátkem 20. století dále upravován.
Zřícenina hradu nedaleko Města Albrechtic, mezi osadami Burkvíz a Vraclávek, na poměrně plochém hřbetu západo-východni orientace v poloze s názvem Hradní vyhlídka (vrch).
Na vrcholu nízkého kopce nad vsí Úvalno stojí zřícenina hradu Cvilín, kterou obklopuje hluboký příkop. Po vyšlapané cestičce se dostaneme do nitra zříceniny, kde si můžeme prohlédnout místy až 4 m široké hradní zdi, hlubokou studnu na nádvoří vydolovanou do skály, odkryté hradní klenby, a také 8,5 m vysokou kruhovou věž, z které je výtečný rozhled na celou zříceninu i její okolí. Dříve stál na místě dnešní zříceniny pevný hrad, chránící obchodní stezku do Slezska.