Hrady a zámky

Horská obec Bílá leží v tak zvaných Zadních horách Beskyd, v klínu mezi Černou a Bílou Ostravicí. Bílá byla osadou spadající pod správu olomouského arcibiskupa, kteří si zdejší panenský kraj velmi oblíbili jako místo oddechu, odpočinku a jako skvělé lovecké místo.

Nejstarší historie Dětřechovic (později Větřkovic) úzce souvisí se založením hradu, jehož takřka nenalezené zbytky se podařilo objevit v roce 1975. Tuto lokalitu objevil Daniel Fryč (bývalý člen archeologického kroužku v Příboře). Místo bylo po několik let zkoumáno jeho otcem Jiřím Fryčem jen povrchovými sběry. V roce 1981 byl proveden odborný výzkum pracovníky AÚ ČSAV Brno, expozitura Opava.

I v malé podhorské vesničce Dobratice na úpatí hory Prašivé stával kdysi zámeček. Dnes se na Vás spíše každý místní nevěřícně usměje, zeptáte-li se ho na existenci a místo zámečku. Avšak existují i tací, kteří Vám potvrdí, že i u nich kdysi stával zámeček.

Gotický hrad z počátku 14. století, přestavěný na renesanční zámek, doplněný barokními přístavbami a úpravami – to všechno je frýdecký zámek. V roce 1918 se z něj natrvalo odstěhovali majitelé s „modrou krví“. Dnes v něm sídlí okresní muzeum, které nabízí mnoho zajímavých expozic a výstav. Zámek však zámkem zůstane, ať v něm sídlí kdokoli.

Habsburská lovecká chata (zámeček) Gabriela, či také lidově nazývaná Gabrielka, stojí na západních svazích nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd – Lysé hory (1323 m). Byla vystavěna koncem 19. století pro rakouského arcivévodu a majitele Frýdeckého panství Bedřicha Habsburského, básníkem Petrem Bezručem označovaného jako známý „markýz Gero“, germanizátor a porobitel zdejšího lidu a kraje. Arcivévoda pojmenoval chatu po své dceři Gabriele.

Bývalý lovecký zámeček habsburských arcivévodů, majitelů frýdeckého panství, na jižním svahu odlesněného beskydského hřebene zvaného lidově Grůň. Hartisov se nachází asi 1,2 km jižním směrem po modré turistické značce od rozcestníku Gruň – Švarná Hanka.

Hrádek samotný, jak ostatně naznačuje už název, byl asi zprvu jen pohraničním opevněním, teprve v 16. století patrně vzniklo v prostoru kolem bývalého opevnění vesnické sídliště. V každém případě se zdá, že neexistoval jako vesnická jednotka ještě v roce 1523. Šlo o malé opevněné místo, kde setrvávala jen malá strážní posádka.

První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagen. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí na pozvání českého krále Přemysla Otakara I., aby zde zprostředkoval sňatek Přemyslovy dcery Anežky s anglickým králem Jindřichem III. K sňatku nakonec sice nedošlo, ovšem Arnold už v diplomatických službách českého panovníka zůstal a dostal od něj území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně až někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy.

Zámek Hukvaldy se nachází ve stejnojmenné obci naproti kostelu sv. Maxmiliána. Původní objekt vrchnostenské kanceláře a bytu hejtmana nechal roku 1855 přestavět olomoucký arcibiskup Bedřich kníže z Fürstenberga na zámeček. Objekt zámku mněl 16 místností, interiér zámku zdobily četné lovecké trofeje, pokoje byly vybavený zejména rokokovým nábytkem.

Zámek stojí na jihovýchodním okraji obce Choryně. Původní středověká tvrz byla v 70. letech 16. století přestavěna Chorynskými z Ledské na patrně trojkřídlý jednopatrový renesanční zámek, který si až do začátku 19. století udržel opevněný charakter (obtáčel jej vodní příkop). K dalším úpravám došlo za Kaltschmiedů.

Hrádek v poloze Jurův kámen nad městem Štramberk se nachází na západní hraně výběžku vrchu Koutouče, jen asi 10 minut chůze od jeskyně Šipka, bude-li návštěvník pokračovat dále po turistické značce. Na ploše hrádku je umístěn pomník Bedřicha Smetany.

Město Kelč se nachází na rozhraní Hané a Valašska asi 12 km jižně od města Hranice. Na malém náměstíčku je vchod do bývalého biskupského zámku, který v současné době slouží jako internát a učiliště a je veřejnosti nepřístupný.

Zámek Kinských najdeme v pravobřežní městské části města Valašského Meziříčí, v Krásnu nad Bečvou. Byl postaven počátkem 19. století na místě původní dřevěné správní budovy rožnosko-krásenského panství.

První zmínka o vsi pochází z roku 1450 ze soupisů obcí příslušejících k frýdeckému panství. Vznik Lískovce je datován někdy do 2. poloviny 14. století nebo počítku 15. století. Existuje názor, že před rokem 1450 byl Lískovec alodním statkem v držení neznámého vlastníka.

Malý půvabný barokní zámeček, dnes bohužel opuštěný a zchátralý, přímo ve středu vsi Loučka poblíže Valašského Meziříčí. Zajímavá je i skutečnost, že kostelík, který je se zámkem spojen bránou, je původní zámecká kaple. Nad vsí ční vysoký kopec Hradisko s terénními pozůstatky staré tvrze.

Lubenský „hrádek“ je znám již delší dobu. První zprávy o existenci panského sídla jsou z dochovaných zpráv již v 17. století. F. Gřunděl uvádí, že dle zápisu na přídeští pozemkové knihy z roku 1660 měla na Zámčiskách v Lubně stát tvrz nebo lovecký zámeček.

Na katastru obce Myslík, naproti hradu Hukvaldy, na vysokém poměrně úzkém hřbetu táhnoucím se ve směru severovýchod-jihozápad, ohraničením bezejmenným potokem na jihovýchodě a Rybským potokem na severozápadní straně, se v blízkosti kóty 507,7, na jeho konci, nad prudkým klesáním do údolí, před kterým je malá, vcelku rovná ploška, nacházejí pozůstatky drobného středověkého opevnění. Vlastní skalnaté jádro je celkem malé (osy 22 a 12 m)- mohla zde stát maximálně jedna stavba.

Historické prameny o Návsí podobně jako o Hrádku nad Olší chybí. První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1435, kdy tam bylo založeno tzv. volenství. Novější literatura klade vznik obce až do 1. poloviny 15. století. Návsí patrně patřilo do skupiny několika strážních hrádku střežících obchodní stezku Jablunkovským průsmykem podél řeky Olše. Archeologicky je hrádek v Návsí datovaný do 14. století s částečnou existencí ve století 15.