Hrady a zámky Těšínsko

Dolnobludovický zámek spolu s hospodářským dvrem, který k němu příslušel tvořili centrum vsi Dolní Bludovice. Zámek, původně pozdně gotická tvrz z 15. století, tvoří obdélná jednopatrová budova budova krytá valbovou střechou s dodatečně vloženými vikýřy. Na straně západní je opatřen dvěma rohovými opěráky. Historického původu je snad i portikus se čtyřmi sloupy nesoucí balkon v ose vstupu.

Zámek, dá-li se tak vůbec toto sídlo nazývat, bylo situováno na jihozápadním okraji vsi v blízkosti katastrálních hranic s Třincem nad levým břehem potoka Pístnice (do klínu mezi Líšnici a řeku Olši). Zámek stával na kraji svahu do údolí Líštné a tvořil severní část areálu dvora.

Chátrající barokní zámek ve středu slezské obce Dolní Lutyně, vzdálené 5 km východně od města Bohumína a 10 km severozápadně od centra Karviné (Fryštátu) při silnici č. 67. Menší zámecký komplex se nachází na plošině nad pravostranou hranou říční terasy potoka Lutyňky.

Zbořeny byly pouze střechy s podkrovími. Část hospodářské budovy, která přímo navazuje na budovu zámku, má částečně spadlou jednu z bočních zdí a s ní se patrně sesula i polovina zaklenuté místnosti. V této místnosti, zaklenuté na dva středové pilíře, byly evidentně stáje, soudě podle kamenných žlabů po obvodu místnosti.

Až do první poloviny 16. století patřily Horní a Dolní Suchá jednomu majiteli. Poté získali Horní Suchou Preusnerovi a osudy obou obcí se začaly vyvíjet samostatně. V druhé polovine 16. století se Dolní Suchá ješte více rozdrobila a území patřilo více majitelům. 1591 zde panovala Mandalena Pelhřimovna z Tránkovic, 1602 Kateřina Vlčková část.

Dolnotošanovický zámek, od roku 1933 spíše honosná vila jako jediný v okrese Frýdek-Místek ve svých komnatách stále má opět své původní majitele. Potomky prvorepublikového majitele zámečku-světoznámého lékaře doktora Vítězslava Chlumského. Zámeček obývá Jarmila Chlumská se synem Vítězslavem.

Empírový zámek Fryštát je jedinečnou památkou svého druhu ve zdejším regionu a představuje opravdový unikát v regionu, který byl původně předurčen k výlučné industrializaci. O této smutné skutečnosti svědčí i fakt, že se zámek Fryštát dochoval pouze jako jediný ze tří honosných zámků, které se na území města nacházely ještě ve 20. století.

Zámecká budova s přilehlým parkem je dominantou obce, kulturní památkou stavitelského umění a ukázkou bydlení dřívější šlechty. Stavitelé původní budovy nejsou známí - nechal ji postavit v 18. století Karel Václav Beess z Chrostiny v barokním slohu jako jednoposchoďovou.

Při stavbě vodního díla v letech 1951-59 padly na oltář socialistické vlasti zámky v Dolních i Horních Domaslavicích. Místo zaniklého zámku a dvora v Hornch Domaslavicích se nachází na severním okraji Horních Domaslavic za domem čp. 115/4 ve svažitém terénu mezi silnicí vedoucí z nejvýše položené části Dolních Domaslavic (Vidíkova) do Horních Domaslavic a svahem k pravému břehu Lučiny, kam již nezasahuje zátopová oblast.

Zámek v Horních Soběšovicích by jste dnes hledali marně. Tento venkovský zámeček byl společně se dvorem, který k němu patřil v roce 1960 zbořen a zatopen Žermanickou přehradou.

Zaniklý takzvaný starý zámek, postavený Beesy z Chrostiny v polovině 17. stol. Ve 2. polovině 18. stol. byl klasicistně přestavěn. Po roce 1945 byl jako majetek německých Larischů zabrán státem a přeměněn na byty. I přes opravu v 60. létech se však jeho stav rychle zhoršoval a v roce 1980 musel být zbořen.

Tento pozdně empírový zámek nechal postavit ve 30.letech 19.stol.Emanuel Harasovský a jeho syn Karel. Je to jednoduchá jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, která vyniká hodnotnou původní štukovanou výzdobou a zajímavým vnitřním členěním s velkou schodištní síní uprostřed.

Objekt zámku byl vybudován ve 2. polovině 16. století na místě starší zřejmě opevněné hospodářské usedlosti ze 13. století v centru stejnojmenné obce. V 19. a 20. století zde probíhala řada stavebních úprav. Zámeckou budovu tvoří omítaná, jednopatrová, stavba se čtyřmi křídly s malým vnitřním dvorem. Valbovou střechu kryje pálená krytina a plech. Fasáda je hladká, členěná lisenovými rámy a korunní profilovanou římsou.

V okrajové části drobné Karpentná obce se nacházejí na nevysoké terase levého břehu řeky Olše pozůstatky již značně poškozené středověké fortifikace, v jejímž příkopu, který odděluje rovnou plošinu jádra od stoupajícího terénu na západě, stojí dům čp. 65. Na straně JV je poněkud níže položený jazykovitý výběžek, členěný nehlubokým úzkým příkopem. Opevnění obtéká na JZ straně tzv. Lidéřovský potok, vlévající se do Olše.

Klasicistní zámek v bývalém městečku Karviná, dnes vlastně v místní části nové Karviné - Dolech. Bohužel, musíme o něm mluvit již v minulém čísle, byl v 50. letech 20. století bez jediného pozůstatku zbořen stejně jako většina původného města Karviné, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Po zániku převzalo název Karviná sousední město Fryštát.

Zámek Konská – pod vlivem klasicismu dostal zámek členěnou empírovou fasádu s výrazným vstupním rizalitem. Přestavbou vznikla dvoupatrová budova s dvěma krátkými jednoosými jednopatrovými bočními přístavky na východní a západní straně. Hlavní průčelí budovy, které bylo zvýrazněno štítem s hodinami uprostřed dvoupatrového kubusu, bylo obráceno směrem k severu do nevelkého parku, na nějž navazoval rozsáhlý hospodářský dvůr.

Zámek v dnešním průmyslovém a modernizací poznamenaném městě Orlová by návštěvník hledal marně. Stával na volném prostrantví uprostřed dnešního orlovského zámeckého parku, nedaleko současné dominanty orlové, římsko-katolického farního chrámu.

Zámek byl třikrát přestavován a upravován. Hlavní průčelí zámku s devíti okny bylo obráceno k jihovýchodu, kde byl i vstup do zámku přes portál, do kterého vedl dřevěný můstek nad příkopem. Nejstarší gotická tvrz a pozdější palác hradu se nacházeli ve zvýšeném severním křídle.