Málokdo z občanů Bartovic ví, že v jejich obci stával zámek. Bartovický zámek stával v areálu bartovického panského dvora, kterému se podle existence zámku v jeho areálu říkalo Zámecký. Na existenci šlechtického sídla dodnes upomíná pomístní pojmenování východní části Bartovic - Podzámčí.
Na Dolních Soběšovicích seděl roku 1602 Jiřík Bibrštejn z Bojišova, 1610 jen na polovině Jan Foglar ze Studené Vody, 1616 Adam Scipion z Kretčína, 1668 Joachym Kyselovský z Kyselova, kolem roku 1670 Adam Golkovský z Golkovic a 1695 Kateřina Františka Lipovská z Balče, rozená Osecká z Oseka, která 1704 prodala Dolní Soběšovice Václavu Vilémovi Pelhřimovi z Třanovic.
Zámek v Horních Bludovicích byl postaven patrně někdy v 18. století za Rymultovských z Kornic, kteří ves drželi do roku 1768. Zámek byl patrně od počátku součástí dvora. Historické prameny o něm mluví jako o barokním objektu. Jednalo se prý o obdélníkovou přízemní stavbu s hladkou průčelní fasádou, z níž měl pouze uprostřed vystupovat jednoduchý rizalit se vstupními dveřmi a jednoduchou mansardou nad nimi.
Malý zámeček, dnes zcela pohlcený novostavbou bytových jednotek, stojící uprostřed dvora v Hošťálkovicích, které jsou okrajovou čtvrtí Ostravy. Dvůr najdete lehko - leží na západním okraji obce, ani ne 200 m od kostela.
Postavený v letech 1578 - 1579 v renesančním slohu, je dnes dvoupatrovou zděnou čtyřkřídlovou budovou čtvercového půdorysu s uzavřeným nádvořím. Až do roku 1854, kdy byl zámek postižen ničivým požárem, měl daleko okázalejší vzhled. Byl o jedno poschodí vyšší a honosil se 4 věžemi a uměleckou fasádou. Celá budova měla 67 místností.
Kunčický skvost, klasicistní zámek, dnes leží přímo u hlavního tahu z Vratimova do Ostravy. Byl vystavěn v letech 1630 – 1634 majitelkou panství Evou Čelovnou z Čechovic. Dnešní klasicistní podobu získal v 18. století a v první polovině 19. století. Zámek dnes působí spíše jako zřícenina, která je ponechána jen svému osudu.Částečně jsou zachovány klasicistní omítky, ale i ty mizí před očima.
Historicky nezmiňovaný, avšak s velkou dávkou jistoty existující zámeček v areálu zaniklého dvora v Kunčičkách u Ostravy, dříve Malých Kunčicích. Vznikl, aby se na krátkou dobu stal sídlem samostatného panství.
Hrad Landek pravděpodobně vznikl rovněž až za vlády krále Přemysla Otakara II., někdy na počátku druhé poloviny 13. století. Pro nedostatek pramenných informací můžeme dnes jen stěží zpřesnit tyto úsudky a postoupit od domněnek k plně zaručeným jistotám. Landecko-hlučínské panství patřilo původně do zeměpanského vlastnictví, to znamená do majetku českých králů, a se vznikem opavského vévodství (knížectví) po násilné smrti českého krále Přemysla Otakara II. roku 1278 v bitvě na Moravském poli přešlo do vlastnictví opavských knížat.
Zámek a zámecký park je dnes v poměrně zachovalém stavu, přesto by potřeboval rekonstrukci. Od obce je oddělen přízemním podlouhlým předzámčím s vysokou věží uprostřed. Na věži jsou i sluneční hodiny. V prostorách zámku je dnes Onkologická léčebna (radioterapeutická klinika).
Bývalý zámek v Polance nad Odrou se nachází v horní části obce, na nenápadném ostrohu nad zákrutem říčky Polančice, v jejímž údolí se rozkládaly velké rybníky, které částečně původní sídlo od západu a jihu chránily. Dodnes se jeden z nich přímo pod zámkem zachoval.
Porubský zámek byl vystavěn v roce 1573 Ondřejem Bzencem z Markvartic na základech původní tvrze, která na těchto místech stála. Ondřej Bzenec dokončil stavbu zámku jako své porubské sídlo a stal se v roce 1578 vrchním hejtmanem Opavského knížectví. Následujícího roku 1579 byl zákeřně zavražděn a rozsáhlé panství po něm zdědil jeho synovec Kryštof Bzenec, který ještě téhož roku zámek a ves Porubu odprodal svému švagrovi Jindřichu Baneckému z Jemničky za 7 000 zlatých.
Málo kdo dnes již ví o existenci zaniklého zámku v Radvanicích, bývalé samostatné vsi, dnes součásti města Ostravy. Zaniklé šlechtické sídlo tvořilo severovýchodní část areálu panského dvora. Leželo přímo při hlavní silnici z Bartovic do centra Ostravy, dnes ulice Těšínská. Zámek byl vybudován pravděpodobně v 1. polovině 19. století příslušníky rodiny Kukutschů jako součást areálu staršího panského dvora. Jednoduchá patrová klasicistní budova tvořila střední část uliční fronty dvora.
Zámek, někdy také zvaný Starý Dvůr, se nachází na západním okraji města Rychvaldu, při hlavní silnici asi 1,7 km od centra. Čtyřkřídlý původně renesanční patrový zámek ze 16. století během 40 let komunistické éry poměrně dosti zchátral a dnes jen velmi pozvolna probíhá jeho obnova novými soukromými vlastníky. V dnešní době je to považováno takřka za zázrak, že objekt na jehož osud bylo takřka rezignováno, snad opět ožije. Zámek je nepřístupný, lze si jej však dobře prohlédnou zvenčí.
Na přelomu 13. a 14. století byla ves Řepiště v držení německého rodu Baruthů. Ti si zde patrně vystavěli menší hrad. Zapadlisko se poprvé objevilo v literatuře u J. Vochaly, který uvedl ve známost jednak lokalitu samotnou, jednak seznámil veřejnost s nepublikovanými výsledky vykopávek paskovského nadučitele Skácela, který na Zapadlisku nalezl groš.
Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století u brodiště poblíž soutoku řek. Smyslem a účelem hradu byla ochrana zemské stezky z Opavy přes Hlučín a Těšín do Krakova a zejména hranice polského státu, kterou tehdy tvořila řeka Ostravice. O významu, jenž hradu přikládali jeho vlastníci, svědčí fakt, že byl již ve 13. století obehnán 4 metry vysokou a 2,5 m širokou zdí.
Nádherná čistá renesanční stavba zámku ve Staré Vsi nad Ondřejnicí upoutá pozornost již z dálky. Její restaurovaná renesanční sgrafitová fasáda upoutá zrak každého, kdo projíždí z Ostravy do Příbora. Původně středověká vodní tvrz, přestavěná v renesanční zámek, dnes slouží jako obecní úřad a kulturní středisko obce. O zámku se často hovoří jako o malé, ale o to cennější perle renesančního slohu na severu Moravy a ve Slezsku.
Je snad pošetilé psát o něčem tak dokonale zaniklém, jako je Šenovský zámek. Zmizel beze stopy, podobně jako i kostel sv. Mikuláše a snad jen řádný archeologický průzkum by dokázal ještě nějaké stopy nalézt. Dříve než se však tak stane, pokusím se shromáždit alespoň to málo, co o zámku lze ze zbylých stop najít. Jsou to hlavně fotografie, sic už horší kvality, zato vypovídající pravdivě o době minulé. Mimo tyto fotografie, existují i kresby různých autorů, kteří se tímto způsobem pokusili napravit nedokonalost starých snímků. Hlavně Ladislav Kiška a kronikář Max Duží byli pilnými kreslíři.
Zámek se nachází v obci Šilheřovice jen 15 km od středu Ostravy. Byl postaven koncem 18 století a obklopuje jej rozsáhlý krajinářský park o rozloze 98 ha založený po roce 1820. Již cestou k zámku budete proházet okolo hudebního pavilonu. Kromě zámku najdete v parku kašnu, z druhé strany zámku bazén se sousoším, zámeckou oranžerii, založenou pro pěstování ananasovitých rostlin, Lovecký zámeček z konce 19. stol. a Mléčnici. V oranžerii dnes sídlí golfový klub a v Loveckém zámečku a Mléčnici jsou restaurace. V parku jsou rybníky a zámecké Evelinino jezero.
Tvrz v Třebovicích je zmiňována poprvé r. 1431. Tehdy byla v majetku pánů z Kravař. V70. letech 16. století přestala mít rezidenční funkci, tehdejší majitelé, Vlčkové z Dobrozemice sídlili v Klimkovicích.
Vítkovický zámek je dnes jedinou původní stavbou v areálu společnosti VÍTKOVICE pocházející z první poloviny 19. století. Byl postaven v roce 1847 jako reprezentační budova, nebo též „Centralhaus“, byl sídlem ředitele železáren, resp. v letech 1873-1939 generálního ředitele Vítkovického horního a hutního těžířstva.