Blücherův palác v Opavě je další ukázkou snahy šlechty doby baroka dostat se blíž dění, být tzv. při tom. Opava vždy byla a je hlavním zemským městem Slezska a tak veškeré důležité jednání a dění kolem zemských otázek probíhaly právě zde. Právě proto si mnohé šlechtické rody stavěly své městské zámky v historickém jádře města.
Obec Bolatice leží severně od silnice I. třídy č. 56. Když odbočíte v Dolním Benešově nebo v obci Kravaře budete po 7 km v Bolaticích. Zámek se nachází na malém náměstíčku při hlavní silnici procházející obcí ve směru od Dolního Benešova na Kobeřice.
Doklad zámecké architektury vzniklé v několika slohových údobích - jádro stavby ze 16. století. Z původní stavby zůstal zachován portál se znakem datovaným letopočtem 1498 další přestavby proběhly v 19. a 20. století.
Zámek v Dolních Životicích tvoří patrová budova na půdoryse písmene L s rozšířenými konci čelního křídla. Byl vystavěný v barokním stylu, později novogoticky upraven (nárožní věžičky s cimbuřím, střední rizsalit se štítem, okenní špalety), byl postaven roku 1721. V blízkosti pozůstatky vodní tvrze ze 13. století, zničené nájezdem Tatarů. V současnosti je zámek nově opraven a využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.
Na místě dnešní osady Dubové (do r. 1945 Horní Vikštejn, dnes část obce Radkov) stával původně jen poplužní dvůr, náležející k hradu Vikštejnu. Uvádí se v r. 1640, kdy byl obehnán kamennou zdí. Když v 18. století hrad Vikštejn již chátral a nehodil se ani jako sídlo panstva, ani jako centrum správy panství, postavil v l. 1774 - 1776 Jan Julius Frobel, tehdejší majitel vikštejnského panství,na místě poplužního dvora barokní zámek.
Hlavnický zámek nepatří mezi historicky významné budovy jako to bývá v jiných obcích. Byl postaven majitelem hlavnického panství naproti hospodářskému dvoru Ondřejem Renardem v roce 1792. Byl postaven v empírovém slohu, později však byly na něm provedeny zásadní stavební úpravy, které téměř setřely klasicistní ráz. Ve dvoře zámku se zachovaly tři budovy v původním slohu, konírna, kočárna a budova původního skladu potravin, především ovoce.
Původně pozdně gotická tvrz, doložená roku 1439 ( tvoří s největší pravděpodobností jádro jižního křídla zámku ). Roku 1525 upravována pány ze Zvole. Koncem 16.stol. vestavěno prostřední (východní) křídlo s dvorními arkádami. (Zazděny asi po požáru roku 1616 nebo až kolem roku 1733 ).
Tradičně je předpokládáno, že zámek vznikl na místě starší tvrze, avšak nález renesančního zdiva v objektu bývalé míčovny a oranžérie (nazýván též belveder, později sýpka), který stojí severovýchodně od místa bývalého zámku, vede k podložené myšlence, že právě zde bychom mohli hledat původní tvrz. Dle vyobrazení na vedutě z roku 1823 se jednalo o patrovou obdélnou budovu krytou mansardovou střechou, k jejímž kratším stranám přiléhaly kratší přístavky.
Význam hradeckého ostrohu byl dán především strategicky výhodným utvářením terénu, nabízejícím bezpečné útočiště. Také proto někdejší slovanské hradisko z 8. století vystřídal kolem poloviny 11. století knížecí hrad Přemyslovců, přebudovaný o dvě století později českým králem Přemyslem Otakarem II. na výstavný hrad chráněný důkladnou fortifikací.
Tak, jak je v dávné minulosti málo zpráv o obci samotné, tak máme ještě méně zpráv o chuchelnickém šlechtickém sídle. Dochované písemné památky nám o něm úplně mlčí, nanejvýš se k roku 1607 zmiňují o folvarku panském, čili panském statku.
Již ze začátku druhé poloviny 14. stol. jsou zprávy o Bulíkovi z Deštné, tvrz je však poprvé připomínána až v roce 1408. V polovině 16. stol. je tvrz uváděna jako pustá, ale již v roce 1580 přijal její polovinu jako léno Václav Mitrovský z Nemyšle.
V obci byl roku 1618 postaven renesanční zámek. V něm se v současné době nachází kancelář obecního úřadu, klubovna mládeže, knihovna, obecní byt a prodejna smíšeného zboží.
Pravděpodobně roku 1720 koupil Klokočov Jan Václav Želecký z Počenic a snad právě on v Klokočově nechal postavit jednopatrový barokní zámek. Zámek později měnil majitele a v roce 1925 velkostatek v rámci pozemkové reformy připadl Revírní radě pro okres moravsko-ostravský báňského revírního úřadu v Moravské Ostravě.
Nejstarším dokumentem o existenci kravařského zámku je listina pocházející z roku 1377, která se zmiňuje o tvrzi, jež stávala za pánů z Kravař pravděpodobně v místech dnešního farního kostela. Podrobnější zprávy o vzhledu a rozsahu tvrze se nedochovaly. Že však existovala i nadále, pro to je dostatek dokladů z dějin rodů, které se zde vystřídaly, jako např. vladykové ze Šlevic, Elblové z Hertmansdorfu nebo Macákové z Otenburka.
Nejstarší písemná zmínka o obci Kružberk je z roku 1377 (Cruczenburg) a poté z roku 1429 (Kreuczburg). Jak je vidno, název obce je odvozen od slova burg, čili hrad, nikoliv berg (kopec). Již tyto indicie ukazují na existenci hradu, sídla. Samotný hrad není písemně zmiňován. V roce 1377 byl jeho majitelem jistý Ješek z Schonsteina (dnešních Dolních Životic).
Kyjovice původně náležely premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce, později přešly do světských rukou - v 15. století jako klášterní leno, v roce 1537 jako alodní statek, v 16. století na nějaký čas k bíloveckému panství. Od roku 1669 již patřil kyjovický statek baronům z Kalkreutu.
Litultovice byly na začátku 14. století jedním z manských statků olomouckých biskupů na Opavsku. Držitelé statku se až do konce 18. století často střídali. V r. 1412 jej držel Zikmund z Litultovic, v letech 1436-1446 Václav Kosíř z Litultovic. To znamená, že na počátku 15. století, či snad již ve století 14., byla ve vsi vybudována tvrz. První zmínku o tvrzi (baště) máme z r. 1446. Tehdy šlo o tvrz o ochrannými rohovými věžemi, obehnanou příkopy se soustavou rybníků, která patrně sloužila na obranu vesnice v nebezpečné válečné době a proti vpádu loupeživých rytířů. Jako tvrz se naposledy uvádí v r. 1558, když Matouš Stoš z Kounic prodal Litultovice Bedřichu (Fridrichu) Stošovi.
Zámek se nachází v obci Loděnice dnes části Holasovic. Zámeček je využíván jako ubytovací a stravovací zařízení. Jedná se o jednopatrovou barokní budovu, obdélníkového půdorysu s mansardovou střechou. V průčelí rizalit s trojúhelníkovým štítem.
Obec, původně nazývaná Mladotice, je připomínána prvně v roce 1250. V 80. letech 17. století byl vystavěn na kraji vesnice menší barokní zámek, který byl o století později zbořen.
V obci Neplachovice, při silnici z Ostravy do Opavy, stojí v její severní části zámek z roku 1834. Zámek byl vystavěn v pozdně empírovém slohu. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovitou budovu se sedlovou střechou. V průčelí je balkón podpíraný čtyřmi toskánskými sloupy. Z druhé strany je terasa s dvouramenným schodištěm. V parku barokní plastiky. Zámek je zčásti podobný nedalekému zámku ve Štemplovci, který byl postaven přibližně ve stejné době.