| Oblast: |
Opavsko |
| Souřadnice: |
49.71518 lat
17.7527 lng |
| Web hradu: |
Švédská skála |
O hradu
Švédská skála (Schwedenfelsen) u Spálova prý sloužila jako opevněný hraniční bod, který měl zabránit, aby nepřátelé, kteří vpadnou od severu údolím Červenky, nemohli táhnout dále na Olomouc. Existenci tzv. železné brány (Landestor), jak se tato opevněná místa nazývala, dokazuje pojmenování zmíněné vyvýšeniny – Brany. Je pravděpodobné, že toto opevnění bylo jen předsunutým pozorovacím a hlásným bodem pro větší obranný hradištní objekt blíže ke Spálovu v polní a lesní trati, která je dodnes nazývána jménem Hradiště.
Lokalita hrádku zanikla pravděpodobně požárem. Švédská skála získala své jméno v dobách třicetileté války, kdy bylo okolí Spálova drancováno v letech 1642 – 1650 švédskými oddíly nedaleké fulnecké posádky. Pravděpodobně právě na této skále a jejím okolí (Hradiště) hledalo obyvatelstvo se svým dobytkem ochranu před řádícími švédskými žoldáky.
Pravděpodobně roku 1720 koupil Klokočov Jan Václav Želecký z Počenic a snad právě on v Klokočově nechal postavit jednopatrový barokní zámek. Zámek později měnil majitele a v roce 1925 velkostatek v rámci pozemkové reformy připadl ...
Původní gotický hrad pánů ze Šternberka v nároží města s mohutnou válcovou věží v čele. Za pánů ze Zvole přestavěn na renesanční zámek a za Lichnovských po roce 1730 zcela přestavěn v barokní zámek s pozdějšími ...
Předchůdkyní spálovského zámku byla tvrz, vybudovaná nejpravděpodobněji za prvního držitele spálovského statku Mladoty Podstatského z Prusinovic, kterému tento statek připadl roku 1535 při dělení rodové držby potštátského ...
|
Památníky a tvrze v okolí |
|
Tvrz stávala v místě nynějšího obecního úřadu, čí spíše mírně za ním, na mírném, dnes už poměrně silně setřelém návrší. Tuto domněnku podporuje mimo jiné přítomnost hluboké, ve skále tesané staré studny (na parcele ...