Strálek (hrad)

Ruiny hradu Strálek (jinde též Štrálek, Stralek, Straleck, Stralecke, Strahlegg, Strolek, Stránek či mylně Pustý zámek leží cca 2,5 km jižně od náměstí v Rýmařově nad hluboce zaříznutým údolím Stráleckého potoka mělčí úžlabinou bezejmenného přítoku potoka Oslavy. Obranný systém středověké pevnosti leží v nadmořské výšce 580 – 590 m n.m., v blízkosti staré komunikace Královské stezky, která zvolna stoupá hlubokým Stráleckým údolím odbočujícím z údolí Oslavy od Valšovského žlebu směrem k Rýmařovu. Stezka je paralelní, pohodlnější větví „Rešovské cesty“ z Olomouce či Uničova přes Šternberk a Dlouhou Loučku do Rýmařova a dál. V okolí hradu je velké množství dosud patrných důlních děl, sledujících v 13. až 19. století bohaté zásoby železných, olověných a stříbrných rud.

Strálek byl založen na pomezí majetku olomouckých biskupů někdy kolem roku 1280, možnost, že byl centrem panství se nezdá být reálná. Nejstarším dokladem jeho existence je pečeť Beneše ze Štítiny, patrně zakladatele hradu, který již roku 1282 používá přídomek „ze Strálku“. Historie hradu Strálku nebyla příliš slavná a netrvala dlouho. Poměrně brzy, již kolem roku 1320, byl za neznámých okolností dobyt a zčásti vypálen (snad při tažení biskupa Konrada proti nepřátelům diecéze a Jana Lucemburského) a ve druhé polovině 14. století zcela opuštěn. Od roku 1398 byl hrad již trvale pouze zástavním a později dědičným majetkem a coby neobydlený přecházel do majetku několika šlechticů, především Ederů a Hoffmannů. Poté došlo k úpravě katastrálních hranic a nejpozději od roku 1706 patří hrad Strálek řádu německých rytířů, majitelům sovineckého panství. O naprostém úpadku této pevnosti, patrně jedné z nejstarších v našem kraji, svědčí záznamy o tom, že kamení ze stráleckých ruin řád věnoval rýmařovským měšťanům na opravy domů zničených požárem roku 1765. Díky tomu se do dnešních dnů zachovala jen torza hradních základů.