Fulštejn (hrad)

Hrad Fulštejn, kdysi sídlo Supů z Fulštejna a Sedlnických z Choltic, náleží k nejmohutnějším opevněním českého Slezska. Trosky Fulštejna, zpustošeného za třicetileté války, jsou dodnes impozantní a tak je poněkud překvapující, že je tento hrad veřejnosti poměrně málo znám. Snad je to do značné míry dáno tím, že se nachází v příhraniční oblasti Osoblažské nížiny, která se od druhé světové války řadí k nejzanedbanějším krajům České republiky. Hrad Fulštejn je jedním z nemnoha zdejších turistických magnetů.

Hrad Fulštejn vybudovali v letech 1248 – 1255 olomoucký biskup Bruno ze Šaumburku a jeho leník Herbort z Vulmu. Herbort z Vulmu (posléze z Fulštejna), který byl významnou postavou politické scény své doby (zastával pozice biskupova jídlonoše a v letech 1264 – 1269 štýrského sudího), hradil polovinu nákladů na výstavbu hradu a na průběh akce patrně „dohlížel v terénu“, Bruno ze Šaumburku financoval druhou polovinu. R. 1275 biskup svoji polovinu prodal Herbortovu synu Ekerikovi a páni z Fulštejna pak drželi rodný hrad hluboko do 16. století. Od třicátých let 15. století, kdy do dějin vstupuje Jindřich Sup z Fulštejna, se fulštejnští páni vždy označovali jako Supové z Fulštejna. Genealogické souvislosti této změny nám bohužel unikají.