Úvodní strana » Aktuality » Událo se » Začátek století - České umění prvního desetiletí 21. století

Začátek století - České umění prvního desetiletí 21. století

Výstava Začátek století 2000-2010 je reprízou úspěšné výstavy, která se v roce 2012 konala v Západočeské galerii v Plzni. Nedávno byla oceněna Uměleckou cenou města Plzně jako kulturní událost roku 2012.


Výstava je reprezentativním obrazem českého vizuálního umění prvního desetiletí 21. století a odkrývá jeho nejpodstatnější prvky, na než dnes kontinuálně navazuje nejmladší generace českých umělců a umělkyň. Její koncept je založen na prozkoumávání nedávné minulosti. Souborně představuje především díla, která vyprovokovala dobovou diskusi či významně posunula diskurz současného výtvarného umění.Stejně jako na aktuální výtvarné scéně se i zde objevují všechna média: malované obrazy, fotografie, videa, sochy, objekty, instalace, ale i projekty a aktivity, jež je těžké k jednotlivým médiím přiřadit. Výstavu doplňuje reprezentativní česko-anglická publikace, kterou vydala Západočeská galerie a nakladatelství Arbor vitae.
Na začátku byly otázky: Jak vypadalo první desetiletí 21. století na české výtvarné scéně? Jaká díla byla vystavována? Která z nich vyprovokovala největší diskuse? Která z nich přežijí v našem kulturním povědomí? Která z nich nejvíce ovlivní následující vývoj? O čem výtvarní umělci a umělkyně v této době přemýšleli? Co se pokoušeli změnit? Jaké postupy a média používali? Jak se jejich tvorba liší od umění 20. století? Začíná s novým miléniem opravdu něco nového?
Výběr umělců a umělkyň na výstavu je logicky zaměřen na nejmladší generaci, která v prvním desetiletí 21. století vstupovala na českou výtvarnou scénu. Doplňují ji umělci a umělkyně, kteří se prosadili již v druhé polovině 90. let a v prvním desetiletí jsou již široce respektováni. Je mezi nimi řada mezinárodně uznávaných osobností (např. Kateřina Šedá, Ján Mančuška, Zbyněk Baladrán, Krištof Kintera), laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého (např. Mark Ther, Vasil Artamotov/Alexej Kluykov, Jiří Skála, Eva Koťátková, Michal Pěchouček, Barbora Klímová, Ján Mančuška, Kateřina Šedá, Tomáš Vaněk, Markéta Othová, Dominik Lang), umělců, kteří reprezentovali Českou republiku na Benátském bienále (např. Jiří Surůvka, Kamera skura, Ján Mančuška, Dominik Lang). Řada z nich vedla nebo vede ateliéry na vysokých uměleckých školách (Jiří Kovanda, Milena Dopitová, Jiří Surůvka, Tomáš Vaněk, Jiří Černický, Krištof Kintera, Dominik Lang, Michal Pěchouček, Alena Kotzmanová, Michaela Thelenová, Alexandra Vajd a Hynek Alt). Ve výběru se generačně vymykají čtyři osobnosti: Jiří Kovanda, Jiří Surůvka, Milena Dopitová a Markéta Othová. Přestože se najde řada dalších osobností, které spoluformovaly nejmladší české umění, považuje je kurátorka za klíčové. V jejich tvorbě je totiž možné najít kořeny některých přístupů aktualizovaných na začátku století.
Výstava v Galerii výtvarného umění v Ostravě je částečně obměněna, i když zachovává původní koncepci, kdy fyzická umělecká díla doplňuje nepřetržitý proud videí v tzv. videokinu. Významnou obměnu představuje instalace Jána MančuškyProstor za zdí, jež se podařilo zapůjčit speciálně do Ostravy ze soukromé sbírky. Tato sofistikovaná instalace pracující s textem, světlem a prostorem byla vystavena na výstavě finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého v roce 2003. Ján Mančuška pak zrealizoval anglickou verzi instalace, která byla opakovaně vystavena v zahraničí a v nedávné době zakoupena Muzeem moderního umění v New Yorku.
Koncept výstavy je založen na prozkoumávání nedávné minulosti. Díla zde vystavená jsou ještě čerstvá a silně ovlivňují momentální dění na umělecké scéně, nicméně už je do jisté míry prověřil čas. Řada z nich vznikla v jiném kontextu, pro určitý prostor, jako reakce na díla jiných umělců nebo společenské události. Dnes vystavená logicky ztrácejí některá ze svých poselství a významů, a naopak získávají další. V dnešní době „vybitých kontextů“,1 které se neustále znovu nabíjejí, se zdá být tázání po nových aspektech současného umění zavádějící. Přesto však najdeme v umění tohoto desetiletí nová témata a přístupy k tvorbě. Na poli médií vedle klasických forem jako je malovaný obraz, socha, objekt a fotografie, fungují i novější pojmy jako environment, instalace, projekt, videoinstalace, performance atd., ale ani s těmi jaksi nevystačíme. Pro současnou dobu je typické prolínání jednotlivých postupů a rozšiřování jejich možností a do jisté míry i zpochybňování jejich hranic. Pokusíme-li se však zdůraznit dominující médium, je to bezesporu video. Pro mladou generaci je často nejpříhodnějším způsobem, jak zvizualizovat nebo dokumentovat své komplexní projekty a aktivity. Pohrává si s filmovou řečí a díky novým digitálním technologiím používá video v nejrůznějších polohách, od klasického videoartu, přes videoperformance, až po konceptuální videa kombinující obraz a text. Reprezentativní přehled současného českého videoartu je možné shlédnout v tzv. videokinu, které je integrální součástí výstavy. Čtyřhodinový program začíná každý den v 10 a 14 hodin.
Výstava Začátek století se tak stává reprezentativním obrazem českého vizuálního umění prvního desetiletí 21. století a odkrývá jeho nejpodstatnější prvky, na než dnes kontinuálně navazuje nejmladší generace českých umělců a umělkyň. Je labyrintem, jehož procházení s připraveným průvodcem může být celodenním dobrodružstvím.

P U B L I K A C E
Výstavu doplňuje rozsáhlý katalog, který vydala Západočeská galerie a nakladatelství Arbor Vitae. Na 200 stranách jsou v česko-anglické mutaci texty kurátorky výstavy Pavlíny Morganové a dalších předních odborníků na současné umění, jako je Václav Magid, Jan Zálešák, Michal Koleček a Viktor Čech. Podstatnou část katalogu tvoří medailony jednotlivých vystavujících s obsáhlou obrazovou dokumentací.


PhDr. Pavlína Morganová, Ph.D.
Vědecko-výzkumné pracoviště AVU
 

Další články


Další články
Aktuální cena Samsung G900 GALAXY S5 v českých e-shopech: (Zdroj: Heureka.cz, )