Úvodní strana » Aktuality » Událo se » Procházka zimními Hukvaldy

Procházka zimními Hukvaldy

Krásné modré nebe a teplota plus dva stupně. To přeci volá po nějaké romantické procházce. Přinášíme Vám jeden tip, kde se můžete takto romanticky cítit. Většina hradů a zámků je v zimních měsících uzavřena. Některé jsou otevřeny a nabízejí zimní prohlídky. Pokud Vám ovšem stačí se na hrad jen dívat, tak zkuste navštívit oboru pod hradem Hukvaldy.


Hukvaldy najdete v polovině cesty mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem. Auto doporučujeme zaparkovat na vyhrazeném parkovišti kousek pod novým hotelem Hukvaldy. Parkovné stojí 30 Kč.

Hrad nebo lépe řečeno zbytky hradu, najdete na kopci nad obcí v lese stoletých dubů a buků. Místní les přímo vybízí k romantickým procházkám. Můžete zůstat buď v oboře a nebo jít až k hradu. Bohužel v zimních měsících není na hradě nic otevřeno a tak zůstane jen u procházky.

Pokud ovšem dostanete hlad, tak si určitě přijdete na své v hospůdkách pod hradem, které jsou vyhlášené svou skvělou kuchyní. A kdyby jste hledali něco sladkého, tak určitě navštivte pekárnu, kde si určitě vyberete s nepřeberného množství lopaťáků. Čekají vás borůvkové, jablečné, tvarohové, makové nebo jablkové.

Hrad Hukvaldy

Jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších hradů, byl založen kolem roku 1240. Zakladatel Arnold z Hückeswagenu byl bohatý šlechtic ve službách Přemysla Otakara I. Jeho syn prodal hrad olomouckému biskupství a olomoučtí biskupové byli pány Hukvald v příštích staletích, s vyjímkou období, kdy byl hrad dán do zástavy. Hrad byl postupně dostavován a vznikla rozsáhlá pevnost, která nebyla nikdy vojensky dobyta. Po skončení válek v 18. století hrad ztrácí na významu, v podhradí byly položeny základy k zámku a kostelu a začíná se rozrůstat nová obec - dnešní Hukvaldy. Opuštěný hrad rychle chátrá, dílo zkázy dokončil požár roku 1762.

Hukvaldská obora

Hukvaldská obora vznikla v roku 1566. Tehdejší držitel Hukvald, biskup Vilém Prusinovský z Vickova, dostal od císaře Maxmiliána darem dvacet daňků a dal pro ně ohradit kus lesa. Tato obora tak patří k nejstarším v našich zemích. V letech 1730-1736 nechali hukvaldští páni postavit kamennou oborní zeď, aby dali v hladových letech poddaným práci.

Také tehdy osázeli dosud nezalesněný hradní vrch, ohradili asi 200 ha okolního lesa a přestěhovali sem zvěř. V oboře byla chována z počátku jen daňčí, později i mufloní zvěř. Její rozloha je 457 ha. Normovaný stav zvěře je 140 kusů daňčí a 120 kusů mufloní zvěře.

Staré stromy skýtají útočiště celé řadě živočichů a hub. Dutiny starých stromů vyhledávají k hnízdění či úkrytu mnohé druhy ptáků (např. strakapoud, datel, žluva, holub doupňák, šoupálek, brhlík, sýkora modřinka a koňadra a především sovy), savců (veverka, plch velký, plšík lískový, myšice lesní, kuna lesní a různí netopýři). Naprosto nezastupitelné jsou staré stromy pro celou řadu hmyzních druhů. Především brouci, mnohdy velmi vzácní, se ukrývají a vyvíjejí v kůře nebo pod kůrou, v trouchu dutin a ve dřevě prostoupeném houbovými vlákny, kde je vždy zachována alespoň částečná vlhkost nutná v vývoji. Konzumují jen rozpadající se části a vlastnímu stromu vůbec neškodí. Právě tyto druhy se velmi těžko přizpůsobují změnám životních podmínek a svým způsobem života jsou vlastně pralesní. Z těchto vzácných hmyzích druhů se na Hukvaldech vyskytují např. roháčci a krasci. Také řada zvláštních a krásných hub žije na starých stromech a pomáhá rozložit jejich mrtvé dřevo. Jedná se například o vějířovec, síťkovec dubový, hlívu holubí a helmovku šafránovou.

Díky způsobu hospodaření v lesích jsou tyto druhy závislé na starých odumírajících stromech ohroženy. Nedívejme se tedy na rozpadající se torza stromů jako na něco zbytečného, jako na nějaký neuklízený nepořádek, ale jako na úžasný ekosystém překypující životem.

 

Další články


Další články
Pořadatelé přidejte akci do kalendáře akcí ZDARMA