Úvodní strana » Zajímavosti » Proč se Bazaly jmenují Bazaly?

Proč se Bazaly jmenují Bazaly?

Ostrava má fotbalové hřiště na nejkrásnějším místě v republice. Původně zde byl lom. Na místě, kde se ve velkém těžil čedič, jinak také bazalt, dnes stojí fotbalový stadion Bazaly.  


Bazaly jsou pro ostravský fotbal a klub Baník posvátným místem. Jejich jméno se odvozuje od těžby čediče, nazývaného německy basalt, počeštěle bazalt. Tento kámen se dostal na povrch v důsledku vulkanické činnosti, kdy si před miliony let prorazil cestu skrze uhelné sloje na povrch, takže na některých místech se uhlí změnilo v koks. Byl nalézán například při těžbě v šachtách Hubert, Ida nebo Terezie.

Čedič se zde těžil už začátkem 19. století a používal se jako podklad pro stavbu silnic. Intenzivněji se těžil a štípal po roce 1847, kdy byla dokončena Severní dráha Ferdinandova. V Hrušově pak vzniklo největší překladiště uhlí v monarchii, kam vozily uhlí stovky a stovky koňských povozů. A pro ty bylo nutno zpevnit cesty. K tomu se štípaný čedič dobře hodil. Například nově vznikající Nádražní ulice, kterou se převážely železné výrobky z Vítkovic, byla zpevňována čedičem z úbočí Kamence. Lomy byly na dvou místech, v Muglinově a také v místech dnešních Bazalů, kde se ovšem těžil i písek.

V Muglinově se nacházely mnohatunové čedičové kolosy, na některých kamenech bývaly nalepeny pozůstatky pravěkého mořského života, různé ulity a otisky trilobitů. Například obrovský čedičový kámen s kolonií zkamenělých ústřic byl nalezen v roce 2004 při hloubení základů domu poblíž ulice Mírné. Vzhledem k ukončení stavby železnice přešli někteří italští dělníci v polovině 19. století do čedičových lomů na slezské straně, protože jak je o Italech všeobecně známo „oni si s kamenem rozuměli". Věděli, jak ho těžit, štípat a podobně. Vedle Italů zde pracovali Maďaři, ale samozřejmě také místní lidé. Pravda také je, že to byli většinou „barabové", jak se jim říkalo, vedli rušný život a jejich hlavní potravou byl alkohol. Až desetimetrové vrstvy tohoto kamene byly v místě dnešních Bazalů, ale také v Muglinově. Bazalt je kvalitní kámen, který se také mlel na prášek a tavil. Odlévaly se z něho otěruvzdorné roury, zejména ale kolena používaná například v šachtách, dále dlažba, ale i koryta a vany pro chemické provozy.

Koncem padesátých let minulého století rozhodlo město, že na místě po těžbě písku a čediče bude postaven velký fotbalový stadion. Stavělo se dost kvapně bez řádného geologického průzkumu, což se později vymstilo. V roce 1997 se část hrací plochy začala propadat; mluvilo se o důsledcích poddolování. Byl to chybný názor, v hloubce třicet metrů byla v místě pod pozdějším stadionem sice vykopána odbočka Jaklovecké dědičné štoly, jejímž účelem bylo zjistit, zda jsou v místě uhelné sloje. Nebyly. Důvod, proč došlo k poklesu půdy, byl jiný: po těžkém spojeneckém náletu v roce 1944 vydala německá správa města příkaz vybudovat pod Bazaly protiletecký kryt. Hloubili ho ve volném čase horníci z kolonie Kamenec. Začalo se kopat od ulice Bukovanského. Dřevo z výztuží ovšem za desítky let zetlelo, a když v roce 1997 přišly silné deště, kanalizace nestačila vodu odvádět, ta se dostala do starého krytu a způsobila jeho zhroucení. Teprve pak se začaly hledat plány krytu, ale žádné nebyly. Zjistilo se jen, že Městský národní výbor v Ostravě vydal po roce 1945 příkaz kryt takzvaně vyplenit. To se udělalo jen poblíž vstupu, pod velkou částí hrací plochy stadionu nikoliv. Na radu odborníků se tyto prostory zasypaly a nestabilní části podzemí stadionu byly zpevněny jednou provždy.

Na Bazaly se slavný klub přestěhoval v roce 1959 z místa zvaného Stará střelnice, dokonce sem byla přemístěna i původní tribuna, která byla později nahrazena novou.

Zdroj: http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/o-minulosti-podzemi-chramu-baniku-aneb-proc-se-bazaly-jmenuji-bazaly-20140126.html

Zdroj foto: http://www.sokolska33.cz/novinky/

 

Další články


Další články
Pořadatelé přidejte akci do kalendáře akcí ZDARMA