Úvodní strana » Zajímavosti » Dvacet let po největší přírodní katastrofě 20. století ve střední Evropě

Dvacet let po největší přírodní katastrofě 20. století ve střední Evropě

Morava a Slezsko se na začátku července 1997 (srážky začaly 4. 7.) staly dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě. Enormní deště způsobily vzestupy hladin a průtoků na všech tocích v povodí Odry. Obvyklé třídenní období vydatných srážek se vlivem souběhu okolností prodloužilo o další dva dny. Na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty. Povodně si vyžádaly 20 obětí na lidských životech. Bylo zničeno přes 300 domů a kolem 5 500 jich bylo poškozeno. Zdevastováno bylo téměř 500 kilometrů silnic a místních komunikací a také zhruba 100 kilometrů železnic. Škody v povodí Odry dosáhly částky 20 mld. korun. Celkově bylo povodní zasaženo 202 obcí.


TISKOVÁ ZPRÁVA                                                                                                              

 

Dvacet let po největší přírodní katastrofě 20. století ve střední Evropě

V Ostravě 26. června 2017

 

Morava a Slezsko se na začátku července 1997 (srážky začaly 4. 7.) staly dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě. Enormní deště způsobily vzestupy hladin a průtoků na všech tocích v povodí Odry. Obvyklé třídenní období vydatných srážek se vlivem souběhu okolností prodloužilo o další dva dny. Na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty. Povodně si vyžádaly 20 obětí na lidských životech. Bylo zničeno přes 300 domů a kolem 5 500 jich bylo poškozeno. Zdevastováno bylo téměř 500 kilometrů silnic a místních komunikací a také zhruba 100 kilometrů železnic. Škody v povodí Odry dosáhly částky 20 mld. korun. Celkově bylo povodní zasaženo 202 obcí.

 

„Povodeň v červenci 1997 s jejími následky překonala všechny do té doby známé povodňové události a zapsala se tak do historie. Následky a škody by měly daleko větší rozsah nebýt vodních děl Vodohospodářské soustavy povodí Odry, především nádrží Šance a Slezská Harta. Obě přehrady výrazným způsobem ovlivnily velikost průtoků,“ vzpomíná tehdejší vedoucí vodohospodářského dispečinku a nyní generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Pagáč.

 

Významnou úlohu sehrálo nově vybudované vodní dílo Slezská Harta. Stavební práce byly na přehradě zahájeny počátkem roku 1987 a dokončeny v roce 1997, tedy v roce, kdy náš region zasáhly červencové povodně. Nádrž měla být podle odhadů naplněna v roce 2002. Právě extrémní srážky a povodně v letech 1996 a 1997 naplnění tohoto vodního díla výrazně urychlily. Dílo odolalo extrémním podmínkám a vzrůstajícímu tlaku masy vod. Neočekávaná zkouška, kterou Slezské Hartě připravila sama příroda, dopadla na výbornou. Potvrdilo se, že Slezská Harta má kromě funkce zásobování vodou také vysokou účinnost v protipovodňové ochraně. Vodní dílo, které má také významný ekologický přínos díky možnosti regulace průtoku řeky Moravice, v době povodně zajistilo příznivý vliv na kvalitu pitné vody v níže ležící přehradě Kružberk.

 

„Povodně jsou ničivým přírodním fenoménem, před kterým se lidé snažili ochránit odpradávna. Fatální následky tragických povodní v červenci 1997 ukázaly, že kromě protipovodňových opatření je nutné také zdokonalit bezpečnostní systém a řešení mimořádných událostí a krizových situací je nutné centrálně koordinovat. V Ostravě se tak v 90. letech začal koncentrovat příjem tísňových informací z celého regionu v Centru tísňového volání, které v roce 2010 nahradilo Integrované bezpečnostní centrum. I když jsou nyní bezpečnostní složky připraveny profesionálně čelit všem přírodním pohromám, věřím, že se podobná situace z roku 1997 nebude - a to nejen v našem kraji - nikdy opakovat,“ říká Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje.

 

 

 

 

 

 

 

V průběhu let 1997 až 2004 byly odstraněny povodňové škody s celkovými náklady ve výši 2,1mld. Kč, které byly hrazeny jednak z vlastních zdrojů Povodí Odry, státního rozpočtu, úvěru EIB a pozemkového fondu. Jednalo se celkem o 444 stavebních akcí z toho cca 67% v okresech Bruntál a Jeseník.

 

„Souběžně s odstraňováním povodňových škod začala probíhat příprava i realizace protipovodňových staveb. Jedná se o složitý, nákladný a dlouhodobý proces, přesto se podařilo připravit celkem 103 akcí se souhrnným nákladem 3,392 mld. Kč.  86 z nich už bylo realizováno a do konce roku 2020 chceme vybudovat 17 protipovodňových opatření s předpokládaným nákladem ve výši 1,5 mld. Kč,“ informoval investiční ředitel státního podniku Povodí Odry Miroslav Janoviak.

 

Při povodních v roce 1997 dosáhla historicky nejvyšších průtoků řeka Opava. Přitom oblast na horní Opavě má velmi nízkou povodňovou ochranu.  Většina míst je schopná odolat jen pětileté nebo desetileté povodni. Z těchto důvodů se již začal realizovat rozsáhlý projekt protipovodňových opatření na horní Opavě. Právě tuto oblast bude spolu s dalšími opatřeními chránit připravovaná přehrada Nové Heřminovy. Ta se v přehradním plánu objevila už v roce 1911, poté opakovaně také ve státních vodohospodářských plánech. Stavba přehrady v Nových Heřminovech má začít po roce 2020.

Průměrná povodňová škoda v povodí horní Opavy byla určena na 4,2 až 5,4 mld. korun/100 let (v cenách roku 2012). 6000 lidí je přímo ohroženo stoletou vodou, z toho téměř 2000 z nich se nachází v oblasti vysoké míry rizika při povodních. Tito lidé jsou ohrožováni na životech. Povodí horní Opavy má 946 km2, patří do něj významná města Opava a Krnov.

 

„Pro povodeň v červenci 1997 byly rozhodující dvě krátce po sobě následující etapy extrémních dešťů, které byly vyvolané povětrnostní situací zvanou "tlaková níže po trase V b (5 b)". Tento souběh okolností se může kdykoliv opakovat i na dalších místech v povodí Odry. Zasazením do dlouhodobého historického měřítka je povodeň sice mimořádnou událostí, ale nikoliv neobvyklou,“ konstatoval technický ředitel státního podniku Povodí Odry Petr Březina.

 

„V červenci roku 1997 jsme zažili největší povodeň dosud v měřené historii od roku 1890 na většině toků. Podobná povodeň byla snad v roce 1813. Počtem obětí i velikostí povodňových škod zcela výjimečná. Měla zásadní vliv na nastartování procesu zvýšení povodňové ochrany obyvatel v mnoha oblastech – legislativní, stavební i organizační, uzavřel Jiří Pagáč.

 

 

Od katastrofální povodně v roce 1997 se vyskytlo dalších 11 povodňových epizod, a to v následujících letech:

1999 – červen                                        2007 – září

2000 – červenec                                    2009 – červen - červenec

2001 – červenec                                    2010 – květen - červen

2005 – březen, srpen                             2010 – srpen - září

2006 – březen                                        2014 – květen 

 

Povodí Odry, státní podnik spravuje na území Moravskoslezského kraje a na části Olomouckého kraje celkem 1111 km významných vodních toků, 2544 km drobných vodních toků, 8 údolních a 31 malých vodních nádrží. Dále provozuje 80 jezů a 12 malých vodních elektráren.

Do povodí Odry spadá celkem 325 obcí.

 

Šárka Vlčková, tisková mluvčí, státního podniku Povodí Odry

 

Tel.:        + 420 596 657 221, Mobil: + 420 602 715 643, Email: sarka.vlckova@pod.cz

Další články


Další články
Pořadatelé přidejte akci do kalendáře akcí ZDARMA